Autor návrhu vyhrál soutěž, kterou vyhlásili v závěru oslav 700. výročí narození českého panovníka zástupci karlovarského Rotary Clubu a Galerie umění (o soutěži zde).
„Komise lázeňství a cestovního ruchu sice kvituje tento záměr, nicméně vzhledem k investiční náročnosti konstatuje, že to není investiční prioritou města,“ uvedl primátor Petr Kulhánek.
Komise zároveň připojuje i otázku, zda lze sochu pořídit z jiných než veřejných peněz. Podstavec díla tvoří lamely, které je možné podle primátora věnovat případným sponzorům, jako se tomu děje ve světě.
„Každou lamelu by si mohl partner koupit za nějakou částku, a tím nashromáždit potřebné peníze na tvorbu sochy,“ uvedl.
Vznik sochy v nejbližší době nicméně nedoporučuje ani kulturní komise. Podle primátorova náměstka pro kulturu Jiřího Klsáka je u sochy jeden zásadní problém, a to, že ji Michal Gabriel koncipoval pro konkrétní místo.
„Neexistuje diskuze k tomu, že by socha mohla stát kdekoli jinde. Pan Gabriel ji umístil do průhledu před Alžbětiny lázně s tím, že malinko zasahuje do parku, takže by se kvůli tomu možná musely kácet první dva stromy,“ řekl.
Rozhodovat budou radní na podzim
Radní chtějí o vítězném návrhu sochy jednat na podzim. Naznačují však, že město na její pořízení nemá, ačkoli se mnohým včetně primátora velmi líbí.
Dílo je velké pět metrů, přičemž socha by i se stavebními úpravami prostoru vyšla podle Petra Kulhánka zhruba na 15 milionů korun.
Zatím poslední sochou, kterou město pořídilo, byl bronzový pomník Tomáše Garrigua Masaryka z roku 2007 od karlovarského akademického sochaře Jana Kotka. Další díla pak už měla veskrze smůlu. Sedícího čerta na Tržní kolonádě od Jaroslava Róny odmítli lidé v anketě (čtěte zde), Pavel Opočenský si zase musel odstěhovat svůj obelisk od Vřídelní kolonády, neboť s koupí nesouhlasili zastupitelé (psali jsme zde).
