„Sokolů v Karlovarském kraji moc není,“ tvrdí Václav Beran, ornitolog Muzea města Ústí nad Labem, který má v rámci projektu Alka Wildlife na starosti monitoring dravců v celé republice.
Hnízda ohroženého dravce by se podle něj v regionu dala spočítat na prstech jedné ruky. Jen dvě jsou ale ve volné přírodě. „Sokolům se zalíbilo v Šemnických skalách,“ konstatuje Beran. Zbylá hnízda jsou na stavbách, respektive komínech.
„Vedle sokolovské chemičky sokoli stěhovaví aktuálně hnízdí ještě na komínech elektrárny v Tisové a teplárny v Ostrově,“ vypočítává ornitolog. Další pár podle něj žije u Vřesové. „Ten ale ještě podle našich poznatků mladé nevyvedl. Zatím jsme se zde totiž nedohodli na umístění hnízdiště,“ tvrdí.
Místa vhodná k hnízdění osazují ornitologové speciálními budkami.
„Ptákům se na vysokých stavbách líbí, ve většině případů ale na nich nemají kde postavit své hnízdo. Jakmile ale budku umístíme, téměř vždy ji obsadí,“ líčí své zkušenosti Beran. Na komín chemičky umístil budku předloni. „Už loni zde pár vyvedl mladé,“ doplňuje.
Zkušenosti odborníků napovídají, že pokud je místo dobře vybrané, je pro sokoly velmi bezpečné. Velké objekty typu elektráren jsou totiž bedlivě střežené, nehrozí tedy vykradení hnízd, případně rušení ze strany horolezců, turistů či fotografů tak, jak je tomu ve volné přírodě.
Lidé by mohli sokoly sledovat na webkameře
Narazit na přírodní hnízdo sokolů je velice obtížné. Přesto do budoucna bude zřejmě možné sledovat život tohoto ohroženého opeřence.
„V sokolovské chemičce začali uvažovat o umístění webkamery či fotopasti. Doufám, že to pro příští rok klapne,“ naznačuje Václav Beran.
Osobně se před několika dny na vrchol komína vyšplhal, aby mláďata okroužkoval. Spolupráci s chemičkou i s elektrárnou Tisová si pochvaluje už jen díky tomu, že vedení obou společností umožnilo přístup na jinak zapovězené komíny.
To, že se na sokolovském nebi objevuje silueta ptáka ze znaku města, vítá i vedení radnice.
„Nemůže být nic lepšího, než když nám tady po obloze létá dravec, kterého máme ve znaku. Zvlášť, když je to tak vzácný pták,“ tvrdí místostarosta města Karel Jakobec a doufá, že se sokolům v „jejich“ městě zalíbí a budou se do něj vracet.
Současná populace sokolů stěhovavých v České republice čítá přibližně stovku párů. Jejich monitoring mají na starosti právě ornitologové společnosti Alka Wildlife. Ta vznikla v roce 2007 z iniciativy šesti odborníků na ekologii obratlovců a ochranu přírody.
„S instalací budek pro sokoly jsme začali v roce 2010 na severu Čech. První jsme osadili v elektrárně Tušimice a od té doby přibude každý rok několik dalších. Obsazenost budek, hnízdní úspěšnost či počty vyvedených mláďat pravidelně monitorujeme,“ přibližuje náplň práce odborníků Václav Beran.
Stejný úspěch jako Sokolov letos hlásí ornitologové spravující budku na komíně teplárny v Českých Budějovicích. Ta letos nepřilákala jen jednotlivé ptáky, ale celý pár sokolů stěhovavých. Nejdříve se tam ve výšce 120 metrů usadila samice, našla si samce a před nedávnem se jim vylíhla tři mláďata.
