Před deseti lety založili v Sokolově tradici, která trvá dodnes. Zástupci vedení města i policie vyznamenávají lidi, kteří přispěli k záchraně lidského života.
„Když se podaří zachránit lidský život, tak v tom musí být mnohem více než jenom prostá pracovní povinnost. Zachránce musí udělat to správné rozhodnutí a ještě něco navíc. U neuniformovaných zachránců to platí mnohem více,“ řekl starosta Sokolova Jan Picka.
Mezi prvními si pro medaile přišli policejní inspektor Obvodního oddělení Sokolov - město praporčík Jaroslav Horský a sokolovský strážník Petr Krágl. Oba dohledali muže, který na městskou policii z Chodova telefonoval, že leží na zemi v Jiráskově ulici a silně krvácí. Nakonec jej policisté našli a zavolali záchranku.
Byla to detektivní práce. Muž naštěstí uvedl v jednom z telefonátů své příjmení. Po prověření nájemníků vchod po vchodu Petru Kráglovi otevřel z posledních sil dveře bytu zakrvácený hledaný muž.
Medaili za zásluhy a bezpečnost dostala i bývalá státní zástupkyně státního zastupitelství v Sokolově Silvie Malá. V posledních několika letech řešila zejména drogovou problematiku. I díky její práci se podařilo usvědčit a odsoudit mnoho drogových dealerů.
Obecenstvo upřímně rozesmál lékař Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje Daniel Otýs. Životy zachraňuje občanům regionu, zejména na Sokolovska, od roku 1989. „I na průmyslové krajině, kterou mám rád, se dá najít spousta hezkých věcí. Snažím se o to s foťákem cestou k případu,“ vysvětlil lékař, jehož koníčkem je fotografování.
„Příběhy zachránců životů byly letos obzvláště zajímavé,“ uvedla za vedení Domu kultury Sokolov Jana Fefferová po skončení slavnostního večera. Účinkoval při něm mimo jiné Big Band Hradní stráže ve spolupráci s policejními hudebníky.
1 Díky masáži srdce zachránil svého kamaráda
Podnikatel Marek Skřivánek.
Soukromý podnikatel ve stavebnictví Marek Skřivánek ze Sokolova měl při slavnostním večeru v sokolovském domě kultury hned dvojnásobnost radost. Potěšila jej medaile za záchranu života, potlesk přítomných, ale i uznání a pochvala od profesionála - zdravotní sestry, která je jeho manželkou.
„Opravoval jsem v Habartově loni v listopadu kamarádovi byt. Vyšli jsme ven, on si najednou lehl na zem, zkolaboval a přestal dýchat. Zavolal jsem záchrannou službu a kamaráda masíroval do té doby, než pomoc přijela. Sice se ze všeho celkem tři měsíce dostával, ale teď si užívá života. Navštěvujeme se,“ uvedl Marek Skřivánek.
Záchranu života zapil, ale bez kamaráda. Ten už nepije. Na otázku, co se mu v kritických chvílích začalo honit hlavou, podnikatel říká, že absolutně nic. Dvanáct minut trvající srdeční masáž totiž byla velká dřina. Zachránce měří 190 centimetrů a váží rovný metrák. Ale zachraňovaný měl se svými 130 kilogramy váhovou převahu.
Na nějaké myšlenky také nebyl při oživování čas, protože bylo nutné komunikovat se záchranáři. Ti nakonec pacienta „nahodili“. Ocenění si Marek Skřivánek váží. Nad všechny medaile i dárkové koše jej hřeje pocit, že kamarád žije. Vůbec si nepřipouštěl, že by masáž nezvládl. „Na svou podnikatelskou navštívenku si ale určitě nenapíšu, že umím poskytovat první pomoc,“ směje se.
2 Dobrá rada může zachránit život, ví dobře operátorka
Operátorka záchranářů Jana Fojtlová.
Ve tři hodiny ráno zavolal na tísňovou linku operačního střediska zdravotnické služby muž, který byl sám doma a měl kritické problémy s dýcháním. Telefon zvedla operátorka Jana Fojtlová. Vyslala na místo záchranku. Správně ale vyhodnotila, že pacient v nejbližších minutách upadne do bezvědomí. Proto muže vyzvala, ať otevře dveře bytu.
„Pán na telefonu hrozně ztěžka dýchal. Hned jsem si řekla, že jej musíme zachránit. V podobných případech žádáme o pootevření dveří. Jinak hrozí prodlení, protože se musejí volat hasiči a policisté. Bez nich by se zdravotníci nedostali do bytu,“ vysvětlila operátorka.
Podobných případů pamatuje více. Tato událost jí zůstane v paměti, protože za ni dostala medaili. Zdravotníci dorazili na místo během šesti minut. Ve čtvrtém patře rozsáhlého panelové domu, kde bylo několik bytů s neoznačenými jmény, vstoupili do bytu s otevřenými dveřmi. Na zemi ležel pacient v bezvědomí. Podařilo se jej zachránit. Už je uzdravený doma z nemocnice.
„Práci nám znepříjemňují opilci a feťáci. Sami si poškozují zdraví a pak volají, abychom je zachraňovali,“ posteskla si Jana Fojtlová. Jak říká, veselé historky z natáčení operátoři na dispečinku nezažívají. Výjimkou byl muž, který zavolal na linku 155 kvůli prasklé vodě. Operátorka už začala nabírat adresu rodičky. Nejednalo se ale o plodovou vodu, nýbrž o vodu z trubek. Muž nechtěně zavolal zdravotnickou pohotovost místo té instalatérské.
3 Senior přežil díky postřehu poštovní doručovatelky
Poštovní doručovatelka Pavlína Horváthová.
Když poštovní doručovatelka Pavlína Horváthová několikrát v Sokolově zvonila u bytu osmdesátiletého pana Antonína a nikdo neotevíral, byla zmatená. Věděla, že se senior obtížně pohybuje.
„Honily se mně totiž hlavou myšlenky, co když se zbytečně plaším. Senior si mohl třeba odskočit na nákup a ještě se nevrátil,“ vzpomíná. Zachránkyně pro jistotu letos 9. září zavolala záchranáře a zdravotníky. Řekla si, že je lépe mít na svědomí planý výjezd než jednou nezavolat a nepřímo tak zavinit něčí smrt. A udělala dobře.
Hasiči pomocí výškové techniky vnikli oknem do bytu v šestém patře a nalezli starého muže ve vážném stavu. „Jakmile jsem viděla, jak sanita odváží starého pána do nemocnice, tak přišla obrovská úleva,“ uvedla doručovatelka o prvním případu, který zažila ve své profesi.
„Chodím po rajonu tři roky. Takže znám lidi i jejich bebíčka, která potřebují někdy pofoukat. Starší lidé se hodně svěřují, takže práce poštovních doručovatelek často není jen o doručování dopisů, ale i o lidském slově pro opuštěné lidi, na které jejich děti zapomenuly,“ říká novopečená majitelka medaile, dárkového koše a diplomu. Potěšila ji také slova uznání od dcer.
Příběh paní Horváthové má oproti některým jiným šťastný konec. Pan Antonín naštěstí zdravotní kolaps přežil. Pošťačka jej chodí navštěvovat do nemocnice, kde je dosud hospitalizovaný. Za všechny kolegyně má paní Pavlína velké přání. Ráda by se dožila chvíle, kdy budou mít všichni lidé na schránkách jména.
4 Bylo třeba pomoci, tak se hned pustil do masáže srdce
Policejní inspektor David Mertl.
Tip na policistu, který se zachoval profesionálně a pohotově, dostala redakce od policejní mluvčí. Z článku ale málem nebylo nic. „Myslím si, chlapi, že nejsem úplně váš člověk,“ řekl pochybovačně praporčík David Mertl z obvodního oddělení Sokolov - město reportérům MF DNES, kteří jej chtěli vyzpovídat a vyfotografovat.
Oceněný pomáhal zachraňovat muže, který letos v červenci bezvládně ležel na chodníku před sokolovským marketem Penny. Nic na tom nemění fakt, že muž s infarktem nakonec zemřel.
„Byla to naše úplně běžná práce. Od operačního dozorčího jsme v autě dostali s kolegou Markem Cimrem informaci, že se u marketu něco děje. Přijeli jsme na místo s týmem doktora Daniela Otýse a začali muže oživovat. Zdravotníci potřebovali mít volné ruce, takže jsem muži v kritickém stavu bez základních životních funkcí masírovat srdíčko,“ vzpomínal David Mertl na situaci, se kterou se setkal během své dvanáctileté práce u policie úplně poprvé.
Praporčík Mertl na událost jen tak nezapomene. V okolí muže, který byl na hranici mezi životem a smrtí, totiž znepříjemňovali záchranářům život nejrůznější čumilové. „Například chodily zvědavé babičky s malými dětmi a dívaly se, jak se snažíme vrátit člověka po infarktu do života. Nakonec jsme auta nastavili tak, aby nebylo nic vidět. Kolega Marek Cimr pak čumily rozháněl s tím, že se nejedná o žádnou senzaci, ale o záchranu života,“ řekl praporčík.
Vadí mu, že při podobných akcích senzacechtiví lidé vyndávají mobily, a svá videa umísťují na sociální sítě.
