Sklepy sokolovského zámku se promění v klenotnictví, lidé uvidí poklad

Velké návštěvnické lákadlo začíná připravovat sokolovské muzeum. Od roku 2019 chce zpřístupnit sklepy zámku, ve kterých vystaví sokolovský zlatý poklad. Lidé tam uvidí i základy původní vodní tvrze, které jsou pro archeology ještě cennější.

První etapu už má za sebou obnova sklepení sokolovského zámku. V budoucnu v nich lidé uvidí vzácný poklad, který v roce 1994 náhodou objevil bagrista při stavebních úpravách na dvoře dnešního ředitelství muzea řečeného myslivna (o pokladu jsme psali v článku Muzeum po letech vystaví sokolovský poklad. Šperky našli ve výkopu).

„Máme za sebou bourací práce, kterými jsme odstranili nevhodné zásahy a příčky z 90. let minulého století, kdy měla ve sklepeních vzniknout vinárna. Rádi bychom prostory opravili a vystavili v nich sokolovský zlatý poklad, který byl po restaurování k vidění pouze dvakrát, vždy na krátkou dobu. Naposledy v roce 2013,“ popsal ředitel sokolovského muzea Michael Rund.

Sklepení by se podle něj mělo proměnit přímo v klenotnici, neboť poklad by měly doplnit i další vzácné kousky muzejních sbírek. Například z porcelánu a podobně. Ve velkém sále navíc bude k vidění expozice mineralogie a archeologie, která souvisí s objevy právě v devadesátých letech minulého století.

Jedním z archeologů, který se na nich podílel, je nynější karlovarský náměstek primátora Jiří Klsák. Sokolovský poklad pro něj přitom znamená něco úplně jiného než jen kolekci zlatých šperků.

„Je to už takové moje klišé. Když někdo řekne, že bude vystaven sokolovský poklad, opáčím, že ve sklepeních sokolovského zámku jsme před více než dvaceti lety našli základy původní sokolovské vodní tvrze, tedy raného hradu. A to je ve skutečnosti ten pravý sokolovský poklad,“ uvedl.

Historický suterén, tedy snížené zbytky hrádku a další nálezy, mají velkou historickou hodnotu.

Sokolovský poklad

• Ve výkopu po bagru našla v roce 1994 balíček s pokladem pracovnice historického oddělení muzea.
• Do kolekce patří například zlaté hodinky s řetízkem, brože s brilianty, perlové náhrdelníky, náramky či čelenka.
• Šperky mají za sebou náročné čištění a restaurování.
• Pocházejí z 2. poloviny 19. a z počátku 20. století a zřejmě  už se nikdy nepodaří se stoprocentní jistotou zjistit, komu patřily a kdo a proč je schoval.

Michal Rund připomněl, že první historická zmínka o Sokolovu pochází z 12. dubna 1279, kdy už tam původní vodní tvrz stála. Mohla by i dokazovat pověst o založení města. Ta souvisí s příchodem sokolníka, který si tam založil své sídlo. „Je možné, že se váže právě k této tvrzi,“ naznačil Michael Rund.

Díky archeologickým průzkumům uvidí lidé ve sklepeních také další unikáty, například nápisy vězňů ze 17. až 18. století (podrobněji v článku VIDEO: Zámecké sklepení odhalilo poselství vězňů ze 17. století) či pozůstatky koupelny, která pochází zhruba ze stejné doby.

Michael Rund doufá, že nová expozice bude pro návštěvníky podobně lákavá, jako je například relikviář sv. Maura v Bečově nad Teplou.

Muzeum se může do obnovy sklepení pustit díky bezmála 14milionové dotaci, kterou mu posílá kraj z přebytku hospodaření. Pokud budou sokolovští zastupitelé ve čtvrtek souhlasit, město mu pošle další tři miliony korun.

„Poměrně velká část rozpočtu je věnovaná zabezpečení zlatého pokladu, které bude na vysoké úrovni,“ vysvětlil Michael Rund. Jak podotkla místostarostka Renata Oulehlová, o sokolovský podklad je dobře postaráno. „Velice se ale těšíme, až ho budeme moci ukázat veřejnosti,“ uvedla.

Nápisy vězňů ve sklepení sokolovského zámku (25. listopadu 2016)

25. listopadu 2016