Sousoší monarchů je vděčným terčem objektivů návštěvníků Mariánských Lázní.

Sousoší monarchů je vděčným terčem objektivů návštěvníků Mariánských Lázní. | foto: Petr Przeczek, 5plus2.cz

Sousoší monarchů láká turisty, některým místním se ale nelíbí

  • 3
Centrum Mariánských Lázní má novou atrakci. Stalo se jí bronzové sousoší slavných návštěvníků města, císaře Františka Josefa I. a krále Edwarda VII. Oba stojí v mírně nadživotní velikosti od konce lázeňské sezony uprostřed chodníku. Nezůstávají však sami. Každou chvíli se k nim připojují fotografující se turisté.

Autorem návrhu sousoší je zesnulý mariánskolázeňský sochař Vítězslav Eibl. Jedná se o připomínku setkání státníků v Mariánských Lázních v roce 1904.

Kromě toho, že město získalo novou zajímavost, splatilo také jistý dluh Habsburkům.

Kvůli vývoji Československa po roce 1918 byly vzpomínky na vládnoucí rakouský rod potlačovány. Například pobyty anglického krále připomíná několik pamětních desek a expozice v muzeu, zatímco o Habsburcích se mluví jen někdy a jakoby náhodou. Zůstala po nich jen jména pramenů.

Ferdinandův pramen nese jméno po králi Ferdinandu I., který jej v roce 1528 nechal zkoumat kvůli soli. Po jeho manželce je pojmenován Karolinin pramen. Nejslavnější mariánskolázeňský pramen, Rudolfův, zase nese jméno po korunním princi Rudolfovi, který spáchal sebevraždu.

Některým lidem socha Habsburka vadí

"Odhalení sochy Františka Josefa I., který Mariánské Lázně povýšil na město s právem užívat znak, je tak první splátkou dluhu, který máme k našemu poslednímu královskému rodu," řekl mariánskolázeňský starosta Zdeněk Král.

Samotného odhalení sousoší se zúčastnil i arcivévoda Jiří Habsburk-Lotringen. Jenže socha, která připomíná rod Habsburků, se některým lidem nelíbí.

"Je to jako oslava čtyř set let poroby našeho národa od rakouského rodu. A ještě uprostřed města. Divím se, že radnice na něco podobného přistoupila. Komu budou stavět sochu příště?" zlobil se Pavel Strnad.

Protesty proti sousoší monarchů v Mariánských Lázních jsou ale po zkušenostech z minulých let mnohem slabší. V Chebu se loni demonstrovalo při odhalování Štaufského sloupu, který má být mimo jiné symbolem usmíření Čechů a Němců.

Podle odpůrců jde ale o oslavu rodu, který zásadním způsobem přispěl k poněmčení Chebska. A podobně to vypadalo i při budování německého vojenského hřbitova v Chebu.

Hlavně starším lidem se nelíbilo, že mají německé ostatky skončit na českém hřbitově. Báli se, že se ze hřbitova stane poutní místo německých neonacistů. Opak je ale pravdou.

Se stoprocentním souhlasem se nesetkalo ani odhalení sochy Františka I. na kolonádě ve Františkových Lázních.