Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Filip Fojtík, MF DNES

Odpůrci spalovny podali námitku proti podjatosti ašských úředníků

  • 2
Příprava stavby spalovny v Chebu se zastavila. Důvodem je námitka kvůli podjatosti ašského stavebního úřadu. Případ musí nyní rozlousknout Karlovarský kraj.

Už se zdálo, že je kolem plánované stavby chebské spalovny komunálních odpadů jasno. Ve věci územního řízení měl o spalovně rozhodnout ašský stavební úřad. Odpůrci Zevo, jak se spalovna oficiálně jmenuje, však podali námitku proti podjatosti tamních úředníků. Zda je oprávněná, nyní musí rozhodnout Karlovarský kraj.

„Jeden z účastníků územního řízení o umístění stavby Zevo Cheb podal námitku podjatosti všech pracovníků Městského úřadu v Aši, a to včetně vedoucího stavebního odboru, tajemníka městského úřadu a starosty města. Krajský úřad rozhodne v této věci usnesením nejpozději do 60 dnů. Územní řízení zatím ašský stavební úřad přerušil do doby vyřešení námitky,“ potvrdila mluvčí Krajského úřadu Karlovarského kraje Jana Pavlíková.

Důvodem podání námitky je obava, že ašský úřad nebude rozhodovat nestranně. Město Aš totiž plánuje vozit svůj odpad do chebské spalovny a podle odpůrců stavby by právě to mohlo rozhodování úřadu ovlivnit.

Není to poprvé, co stížnost zastavila stavbu spalovny

Je to už poněkolikáté, co proces územního řízení přerušily námitky podjatosti. Právě kvůli námitkám putoval spis v průběhu uplynulého roku z Chebu do Františkových Lázní a odtud přes Sokolov až do Aše. Podali je snad všichni účastníci řízení, včetně města Cheb a společnosti Terea, která má spalovnu stavět. Ta patří rovným dílem městu Cheb a firmě Gelsenwasser z Německa.

„Námitka znamená zdržení, zatím to však přípravy na stavbu nijak neomezuje. Ale je třeba si uvědomit, že po roce 2024 už nebude možné odpad likvidovat skládkováním.

Přibližně polovina se bude muset vytřídit a zbytek zlikvidovat jiným způsobem. A právě spalování se jeví jako optimální. Jenže pokud nebudeme připraveni, hrozí, že cena za likvidaci odpadu vzroste několikanásobně,“ konstatoval chebský místostarosta Pavel Hojda.

Podle jeho slov by fungující spalovna měla i další klady. Vyřadila by z provozu kotelnu lokomotivního depa na tuhá paliva a po napojení na kotelnu Riegrova by pomohla s ohřevem teplé vody.

Jenže plán postavit v Chebu spalovnu se od samotného začátku potýká s odporem části chebské veřejnosti. O spalovnu se zajímá společnost Arnika i spolek Pro Chebsko, který chce v regionu zlepšovat životní prostředí. Právě spolek stojí za plánem vyhlásit kvůli stavbě spalovny všelidové hlasování.

„Podle mého by bylo nejlepší, kdyby rozhodlo referendum. Ať se lidé otevřeně vyjádří, zda tady spalovnu chtějí, nebo ne. Pokud se ukáže, že ano, tak my budeme muset držet klapačku,“ argumentoval Karel Vokáč, který otevřeně vystupuje proti spalovně od samotného začátku.

Žije totiž na Švédském vrchu a právě tamní obyvatele spalovna zasáhne asi nejvíc. Podle plánů by totiž měla vyrůst na dohled od rodinných domů.

„Kolem nás už vede hojně využívaný jihovýchodní obchvat. Jakmile tu bude spalovna, začnou sem jezdit stovky náklaďáků s odpadem. Podstatně se nám tu zhorší životní prostředí,“ varoval Vokáč s tím, že mu není jasné, proč by v západních Čechách měly stát hned tři spalovny.

„Spaluje se v Chotíkově, nová spalovna roste na Sokolovsku. Tak proč bychom ji měli mít i tady,“ doplnil.

Právě spalovna za více než půl miliardy korun, kterou ve Vřesové buduje Sokolovská uhelná, umožní třídění a následné využití odpadů z území celého Karlovarského kraje.

„Máme spočítáno, že bychom tak mohli spálit až 200 tisíc tun, přičemž kraj ročně vyprodukuje 50 až 60 tisíc tun,“ potvrdil už dříve předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné František Štěpánek. Chebská spalovna má mít roční kapacitu 20 tisíc tun komunálního odpadu. Samotný Cheb by mohl dodat asi sedm tisíc tun. Počítá se tak s účastí okolních obcí.