Kraj se snaží nalákat vysokoškoláky, aby se po studiích vrátili zpátky. Ilustrační snímek

Kraj se snaží nalákat vysokoškoláky, aby se po studiích vrátili zpátky. Ilustrační snímek | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Kraj láká studenty. Výměnou za podnikání v regionu nabídne stipendia

  • 1
Karlovarský kraj se zoufale snaží udržet si vysokoškoláky. Aby vylepšil zdejší bídnou vzdělanost, rozhodl se lákat mladé na finanční podporu. Výměnou za stipendium se upíší, že se po studiích vrátí z Prahy či Plzně zase domů a v kraji zůstanou podnikat.

Dvacet čtyři tisíc korun ročně z rozpočtu kraje. Takovou částku dostane letos na podzim prvních 25 zdejších vysokoškoláků, když podepíší smlouvu, že se do regionu jako absolventi vrátí a že tu budou pracovat či podnikat. Úspěšní bakaláři aspoň dva roky, magistři roky čtyři. Magistr tak může během studia získat od kraje až 100 tisíc korun. Tak zní plán s podmínkami, které se chystá příští týden schválit krajská vláda ČSSD a KSČM.

Z návrhu podmínek pro stipendia

  • maximálně pro 25 nových studentů každý rok 
  • 24 tisíc korun ročně
  • od 2. ročníku
  • budoucí magistři se zavážou, že po návratu domů do kraje tu budou pracovat nebo podnikat aspoň 4 roky, bakaláři aspoň 2 roky
  • start programu letos na podzim
  • cíl - zvýšit vzdělanost obyvatel
  • kraj v 1. roce vydá až 600 tisíc korun, ve 4. roce až 2,4 mil. Kč

Pokud se přihlásí více zájemců, krajský úřad šťastných 25 vylosuje, aby nevznikly pochybnosti kvůli nadržování. Z plánu, který má MF DNES k dispozici, je jasné, že o stipendium mohou žádat studenti až od druhého ročníku VŠ. Ti jednou už vybraní pak budou mít automaticky nárok na podporu i v dalších letech. Program se netýká těch, co studují dálkově.

„Po pilotním ověření bude možné navázat vytvořením stipendijního fondu Karlovarského kraje, do kterého by přispívali zaměstnavatelé z regionu,“ plánuje v návrhu do budoucna náměstek hejtmana Václav Sloup (KSČM). Kraj na stipendiích vyplatí v prvním roce maximálně 600 tisíc, a jak bude podporovaných studentů přibývat, tak ve čtvrtém roce vydá až 2,4 milionu korun.

Odborníci pobídku pro vysokoškoláky nezavrhují. Děkan chebské ekonomické fakuty Západočeské univerzity v Plzni Miroslav Plevný míní, že jakákoliv snaha udržet vzdělané lidi v regionu je dobrá. Není si ale jist, jestli částka dva tisíce korun měsíčně někoho přesvědčí.

Podle studenta je program zbytečný, Praha láká víc

„Záleží na studovaném oboru a jestli tu potom dotyčný najde pracovní příležitost. Stipendia neodsuzuji, bylo by ale dobré mít celý balíček vzájemně provázaných opatření. Tím myslím i lákání investorů, kteří vytvoří místa také pro vysokoškoláky. Tohle je v mozaice jen malý kamínek, který může pomoct,“ řekl Plevný.

Troufá si tvrdit, že většinu stipendií budou pobírat ti, kteří by se stejně do kraje vrátili pracovat a podnikat. „Jenže to nikdy nevíte, je to spekulace,“ dodal děkan.

Student politologie na filozofické fakultě Filip Harzer považuje program za zbytečný. O jeho úspěchu pochybuje hlavně kvůli nedostatku dobrých pracovních míst pro absolventy VŠ. „Myslím, že kraj by měl něco dělat spíš pro to, aby studenti neodcházeli. Tedy zřídit vysokou školu. Stipendium nikoho do kraje nevrátí. Motivace zůstat v Praze nebo v Plzni je příliš silná,“ poznamenal Harzer.

Zavedení stipendií je zřejmě téměř jisté. Předseda školského výboru při krajském zastupitelstvu Tomáš Svoboda (ČSSD) řekl, že jde o důležitou věc. „Já ji rozhodně podpořím.“

Ošemetná bývá vymahatelnost smlouvy. Na splnění podmínky pracovat a podnikat v kraji 2 a 4 roky mají bakaláři a magistři lhůtu deseti let. Pokud slib nedodrží, musí peníze vrátit. To se týká i případů, když školu opustí nebo když studium přeruší na déle než rok. Odložit plnění závazku lze po dobu rodičovské dovolené, při dalším navazujícím studiu nebo pokud je absolvent nejdéle rok v evidenci úřadu práce.

Kraj má žalostně málo vysokoškoláků

V Karlovarském kraji působí jediná veřejná vysoká škola - ekonomická fakulta Západočeské univerzity v Plzni. Od podzimu se rozběhne i sokolovská pobočka strojní fakulty ZČU. Zdejší region patří v rámci Česka k těm s vůbec nejnižší vzdělaností.

Vysokou školu má podle údajů z posledního sčítání obyvatel z roku 2011 jen 6,9 procenta obyvatel. Jen základní školu dokončila nebo ani nedokončila téměř čtvrtina populace (23,2 %).

Tato situace se logicky odráží nepříznivě ve složení profesí: Podprůměrný podíl v náročnějších a tedy i lépe honorovaných pozicích, zato nadprůměrný podíl pracovníků bez kvalifikace u obsluhy strojů, ve službách a obchodě.

„Obdobnou profesní strukturu, jakou dnes vykazuje Karlovarský kraj, měla Česká republika zhruba před 30 lety. Zaostávání kraje v modernizaci trhu práce je tedy značné,“ napsali odborníci z firmy BermanGroup, když na zakázku pro krajskou vládu sestavovali program rozvoje regionu na období 2014 až 2020.