Prostřednictvím návštěvnické trasy se mohou zájemci dostat zatím jen do velmi malé části historického dolu, který nabízí pohled na někdejší hornictví. Bývalý cínový důl dokládající jeho úroveň v 15. a 16. století se však brzy pokusí nabídnout ještě víc.
Muzeum Sokolov, které se o tuto národní kulturní památku stará, chce zpřístupnit další chodby.
„Nyní jsme ve fázi žádosti. Kromě Muzea Sokolov se projektu účastní také kolegové na bavorské straně, kteří chtějí vybudovat infocentrum, a město Planá se svými žulovými kašnami. Aktivit je v projektu více, ale my, jako projektový partner, bychom se chtěli připravit na možnost zvýšení návštěvnosti na Jeronýmu tím, že bychom rozšířili jeho návštěvnický okruh,“ vysvětlil ředitel sokolovského muzea Michael Rund.
Základem je podle něj zpřístupnění dalších částí starého důlního díla dvě a tři, které bude obnášet i vyčištění a částečně také proražení některých propojovacích chodeb, kde vznikne nová trasa.
„Všechny tyto věci nám v neposlední řadě pomohou, i co se týče bezpečnosti, protože Jeroným nabídne více východů, zároveň jej budeme moci lépe odvětrat,“ doplnil ředitel.
Bývalý cínový důl je velice rozsáhlý. I poté, co by v něm vznikla nová návštěvnické trasa, by prostory zůstaly zhruba ze tří čtvrtin nepřístupné. Je to i z toho důvodu, aby muzeum ochránilo původní povrchy díla.
To je unikátní nejen svou rozlehlostí, ale právě také zachovalostí a řadí se mezi nejvýznamnější památky svého druhu v Evropě. V Jeronýmu se nacházejí impozantní středověké komory a důkazy dobývacích metod, například práce želízkem a mlátkem či metoda sázení ohněm.
Projekt na tři etapy
Celkové náklady projektu Žula a voda předběžně činí 15 milionů korun, přičemž evropská dotace by měla pokrýt 85 procent nákladů. O zbytek by se podělil kraj, který muzeum zřizuje, a státní rozpočet. Schvalování žádosti přijde na řadu v listopadu. Pokud vše dobře dopadne, uskuteční se projekt ve třech etapách, a to od února příštího roku do července roku 2022.
„Součástí projektu není pouze zpřístupnění Jeronýmu, ale také rozvoj Česko-bavorského geoparku,“ podotkl Michael Rund. Oblast zahrnuje geologicky mimořádně cenná území v příhraničních oblastech na severovýchodě Bavorska a v Karlovarském a Plzeňském kraji.
Vzniknout by v něm měla stezka informačně zaměřená na žulu ve vztahu k vodě i třeba databáze lokalit zahrnující zajímavosti celého geoparku. Právě důl Jeroným je jeho velmi vyhledávanou součástí. Loni do tohoto dolu zavítalo 6 200 lidí, letos jich bylo jen do července 3 200.
„Předpokládám, že do konce letošní sezony budou čísla velmi podobná těm loňským. Návštěvnost tedy budeme mít minimálně stejnou, anebo ji dokonce předstihneme,“ informoval Rund.
Sokolovské muzeum se stará také o Štolu č. 1 v Jáchymově, která je nově součástí seznamu UNESCO. Přes prázdniny ji přitom navštívilo o 1 200 zájemců více než v předešlém roce.
„Návštěvnost se zvedá i v dalších lokalitách Krušných hor. Karlovarský kraj důlní díla hodně propaguje a je možné, že i Jeroným se trochu sveze na návštěvnosti související s UNESCO,“ podotkl ředitel.
Sokolovskému muzeu v minulosti pomáhaly s dolem Jeroným také dotace od ministerstva průmyslu a obchodu. Ty ale souvisely spíše se zabezpečením dolu a zahlazováním následků těžby.
