Jaké je riziko, že člověk onemocní a zemře na srdeční a cévní onemocnění? Je možné onemocnění předcházet? A jak jej účinně léčit? Odpověď na tyto otázky by měla dát unikátní studie Monica, která od roku 1985 dokumentuje vývoj nemocí srdce a cév na celém světě.
Letos sbírá data v devíti lokalitách České republiky, mimo jiné i na Chebsku. Přibližně pět stovek v regionu náhodně vybraných obyvatel, pokud vstoupí do projektu, pomůže odborníkům odhalit, proč v Česku srdeční a cévní choroby v příčinách úmrtí jednoznačně vedou.
„Přestože úmrtnost na srdeční a cévní onemocnění u nás v posledních 25 letech poněkud klesla, stále máme co dohánět. V Evropě patříme k horšímu průměru. Na tyto choroby u nás umírá v průměru 43 % mužů a 52 % žen,“ varuje lékař Jan Bruthans z Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice v Praze.
Čím jsme starší, tím víc jsme ohroženi, varuje lékař
„A nemocných neubývá. Čím jsme starší, tím víc jsme ohroženi. Onemocnění srdce a cév se ale připravují od středního věku a často už od mládí,“ říká Bruthans.
Podle něj se však ukazuje, že takovým chorobám je možné s úspěchem předcházet. Prevence navíc dokáže zlepšit, či dokonce zastavit průběh již zjevného onemocnění. Lidé, kteří se rozhodnou na výzkumu spolupracovat, získají jako bonus aktuální a přesné údaje o svém zdravotním stavu. A také rady, jak si zachovat či zlepšit zdraví.
„Respondenty čeká pohovor s lékařem. Pak vyplní dotazník, čeká je změření, zvážení, zjištění hodnot krevního tlaku a vyšetření vzorku krve. Z údajů lékař posoudí současný zdravotní stav a případné riziko vzniku nebo dalšího průběhu srdečně cévních onemocnění. Trvá to přibližně 30 minut,“ informuje lékař Bruthans.
Podrobnou kompletní zprávu s posouzením rizika a doporučením prevence lidé obdrží zhruba o měsíc později. Vyšetření probíhá anonymně.
Díky Monice zdravotníci sbírají potřebná data
Díky mnohaleté studii Monica lékaři vědí, že pokles úmrtnosti na srdečněcévní onemocnění nastal v 90. letech v souvislosti s vyšší kvalitou výživy, se zaměřením na zdravý životní styl, omezením kouření i zlepšením kardiologické péče.
Znepokojuje je ale skutečnost, že se v posledních letech pokles úmrtnosti zpomalil. Lékaři to připisují tomu, že přibývá lidí s nadváhou, s vyšším krevním tlakem a také diabetiků.
„V souvislosti s tím naše nemocnice dlouhodobě spolupracuje se svazem diabetiků, podílíme se na Dnech zdraví a dalších preventivních a osvětových akcích,“ připomněl mluvčí Karlovarské krajské nemocnice Vladislav Podracký.
Infarkt postihuje stále víc lidí, a to i mladších
V kraji loni přibylo lidí s infarktem myokardu. Podle primáře kardiologického oddělení Karlovarské krajské nemocnice Michala Paďoura se loni oproti roku 2014 zvýšil počet infarktů přibližně o pět procent.
„Je ale zajímavé, že pozorujeme častější zastoupení nižších věkových kategorií,“ uvedl primář Michal Paďour.
Lékaři krajské nemocnice loni ošetřili 226 infarktů, kdy došlo k úplnému uzavření věnčité tepny, která zásobuje srdeční sval krví, a 127 takzvaných „menších“ příhod, kdy byla tepna zúžená jen těsně. Jak řekl lékař, velmi specifickou skupinou jsou nemocní s arytmií, ke kterým přijede záchranná služba a musí resuscitovat.
„V našem kraji se jedná přibližně o 150 nemocných ročně. Zde potom velmi záleží na tom, jak dlouho je člověk bez účinného krevního oběhu, a také na kvalitě a intenzitě lékařské péče,“ přiblížil Paďour.
„Tato část nemocných je nyní středobodem snažení České kardiologické společnosti. Právě tady se totiž otevírá nový prostor ke kvalitní léčbě, která by dala těmto nemocným větší naději na přežití,“ dodal primář Paďour.
Jak vysvětlil, v rámci péče o nemocné se srdečním selháním bývá v akutní fázi velmi často nutná mechanická podpora oběhu, kterou v krajské nemocnici zatím nemají. V chronické fázi tito nemocní nejčastěji potřebují speciální zařízení, které pomocí elektrických impulsů reguluje chod srdce pacienta po infarktu myokardu.
„Takovou léčbu jsme již nyní schopni v krajské nemocnici poskytnout,“ podotkl.
