Nově objevené komory ve středověkém dole Jeroným představilo Muzeum Sokolov....

Nově objevené komory ve středověkém dole Jeroným představilo Muzeum Sokolov. Jeho ředitel Michael Rund před polozatopeným vstupem do dalších komor. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Důl Jeroným ukrýval chodby, kam stovky let nevkročila lidská noha

  • 5
Objev století se podařil technikům v podzemním komplexu národní kulturní památky - v unikátním středověkém cínovém dole Jeroným u Rovné na Sokolovsku. Při zabezpečovacích pracích tu v červnu našli a potom i zmapovali neznámé a dosud nepřístupné chodby včetně dvou velkých komor. Stovky let do nich nevkročili lidé.

Odborníci jsou nadšeni. V pondělí se s odhalením oficiálně pochlubili poprvé. „Rozsah a průchodnost ručně ražených prostor lze přirovnat k původnímu objevu tzv. stařin dolu Jeroným v roce 1982 panem Františkem Barochem,“ řekl Michael Rund, ředitel Muzea Sokolov.

Právě muzeum spravuje významnou technickou památku, kde se cín těžil od 16. století. Loni v říjnu zpřístupnilo pro turisty asi 200 metrů známých chodeb. Kvůli nevšednímu zážitku jich sem v první letní sezoně, která ale tento týden v neděli končí, zavítalo 2 275.

Nynější turistická trasa vede v hloubce 30 až 50 metrů a zvědavci klopýtající s přilbou na hlavě a se svítilnou by si měli hlavně všímat stěn chodeb. Na nich jsou velmi dobře patrné rýhy, jak tu horníci už před pěti sty lety ručně želízkem a mlátkem těžili cín. Na řadě míst jsou stěny a stropy černě zbarveny od sazí, které se tu usadily díky používané metodě sázení ohně.

Nově objevenému podzemnímu labyrintu dlouhému téměř 350 metrů dominují dvě komory. Jejich průměrná výška se pohybuje mezi 3 a 4 metry, šířka mezi 5 a 9 metry. Velmi pravděpodobně pocházejí také ze 16. století.

Větší ze dvou čerstvě prozkoumaných jeskyní je dlouhá 45 metrů. Rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším objeveným místem činí zhruba 30 metrů. Ležely tu také pozůstatky staré výdřevy a dřevěného čerpacího potrubí.

Jeroným jako učebnice hornictví

„Celé je to jako učebnice hornictví. Žádné stopy po střelném prachu, důlní dílo bylo opuštěno v polovině 17. století,“ uvedl Rund.

Prostory jsou podle něho poměrně dobře zachovalé a zhruba z poloviny volně průchozí. V druhé polovině už se objevují závaly, usazeniny, voda. Komory bude nutné za miliony korun nejdříve zabezpečit před zborcením, než sem muzeum začne prodlužovat turistickou trasu. Ředitel muzea nedokáže odhadnout, kdy se sem veřejnost podívá. Záleží na financích.

Ukazuje se ale, že Jeroným je zřejmě mnohem rozlehlejší a existuje velká šance, že se podaří najít pokračování chodeb směrem na východ a severozápad. Průzkum platilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Na roky 2011 až 2014 poskytlo ekologickou dotaci 7,2 milionu korun. Před pár dny poslalo muzeum na ministerstvo žádost o další peníze na zabezpečovací práce v Jeronýmu.

Muzeum s podporou Karlovarského kraje dobře odhadlo, jak atraktivní bude památka pro návštěvníky. Letos zahájilo na povrchu Jeronýmu stavbu multifunkčního domu, který má sloužit jako zázemí pro turisty a průvodce.

Objekt s neobvyklou zatravněnou střechou a fasádou z kamene a dřeva (aby zapadl do chráněné krajinné oblasti Slavkovský les) vyjde na 13,8 milionu korun. Financován je Evropskou unií z programu ROP Severozápad a hotov bude do února 2015. Uvnitř návštěvníci najdou šatny, pokladnu, toalety, multifunkční sál pro přednášky i výstavy. Venku bude parkoviště pro auta a autobusy.

Důl Jeroným si zvýšenou pozornost zaslouží. Vyjímá se na seznamu nemnoha národních kulturních památek v regionu třeba spolu se zámkem Kynžvart, klášterem v Teplé nebo s relikviářem sv. Maura.

Zájemci o návštěvu podzemí, kteří to třeba v létě nestihli, dostanou letos šanci maximálně do neděle 12. října. Pak už se dolů vcházet nesmí kvůli zimujícím netopýrům. Muzejníci kvůli horšímu přístupu do Jeronýmu doporučují vzít si holinky nebo jinou pevnou obuv. Nezbytná je také bunda, dole se teplota drží kolem 8 stupňů Celsia.

Důl patří mezi nejvýznamnější technické památky v Evropě

Jeroným kdysi nedosáhl věhlasu a výtěžnosti jako doly v blízkém Krásně a Horním Slavkově. Ovšem díky zachovalosti patří mezi nejvýznamnější technické památky v Evropě. Je rozlehlejší i než saské cínové revíry. Některé komory dosahují délky třiceti, šířky deseti a výšky osmi metrů. Ve stěnách jsou vytesány kapličky na kahany.

Nejvíce cínu se v Jeronýmu těžilo koncem 16. století. O sto let později už byly všechny doly v okolí ztrátové. V 17. a 18. století se tu těžilo už jen sporadicky. Podle odhadu odborníků vydal Jeroným celkem 500-700 tun cínu.

Vstup do šachty zdobí pamětní deska věnovaná Františku Barochovi - badateli, speleologovi a novodobému objeviteli Jeronýmu. Poprvé si obrázky ze šachty prohlédl někdy v roce 1976. Zaujaly ho natolik, že se rozhodl staré důlní dílo prozkoumat. Dostal se do jiné části dolu, než ze které pocházely snímky. Zdejší podzemí začal mapovat a zjistil, jak je vzácné.