„Od středy bude v Sokolově jezdit cisterna a kropit,“ potvrdil Vladimír Meluzín, mluvčí sokolovské radnice.
Předpokládá, že desetikubíková cisterna se podle počasí v ulicích otočí dvakrát až třikrát. „Bude jezdit od centra města směrem k sídlišti po nejvíc frekventovaných ulicích,“ doplnil mluvčí.
V Karlových Varech a Chebu už tímto způsobem ovzduší osvěžují. „Jakmile teploty stoupnou nad 25 stupňů, dvakrát denně kropíme pěší zónu,“ uvedl chebský starosta Antonín Jalovec.
Ve městě jsou navíc ještě tři takzvaná mlžítka. Jedno na náměstí a dvě na pěší zóně. „Máme předjednané, že v příštím roce osadíme vodní prvek přímo na pěší zóně,“ dodal starosta Chebu.
I v Karlových Varech patří cisterny rozstřikující vodní mlhu ke koloritu posledních dnů.
„Jezdíme už dva týdny dvakrát denně. Vždy v jedenáct dopoledne a kolem jedné po poledni,“ potvrdil Marek Dibelka, dispečer společnosti AVE, která pro město vedle úklidu zajišťuje i tuto službu. Ode dneška ji navíc zintenzivní. „Přibude jízda v 15 hodin,“ upřesnil dispečer.
Na jeden okruh potřebuje AVE dvě osmikubíkové cisterny. Kvůli možným zdravotním rizikům bere společnost vodu z vodovodního řadu. „Když jsou podmínky extrémní, doplňujeme vodu ještě o různé vůně, například máty,“ podotkl Dibelka.
Kropení ulic ovšem řeší pouze aktuální problém. Radnice proto pracují na dlouhodobějších projektech, které mají zajistit ve městech přijatelnější klima. „Strategií je zvětšení ploch zeleně ve městě včetně například zelených střech,“ potvrdil Jan Kopál, mluvčí karlovarského magistrátu. Tento projekt se nyní zapracovává do strategického rozvojového plánu města.
Vedro ovšem komplikuje život i správcům městské zeleně. V Karlových Varech například Správa lázeňských parků (SLP) od letošního roku zkouší osazovat suchá místa suchomilnými rostlinami. „Příští rok chceme zkusit vytipované plochy změnit v suchomilnou květnatou louku, která by se nesekala,“ naznačil plány na další roky Miroslav Kučera, ředitel SLP.
Zatím správa uvažuje o podobných loukách na náměstí Milady Horákové či v parčíku u Becherovky. „Vyšší tráva jednak odradí pejskaře, za druhé pak centrum města rozkvete,“ řekl Kučera.
Změny se ale podle jeho názoru budou muset dotknout i skladby stromů ve městě. „Okrasné třešně kvůli suchu trpí spálou. Budeme je proto nahrazovat jinými dřevinami, pravděpodobně javory či akáty,“ vysvětlil Kučera. Doplnil, že správa karlovarské zeleně čerpá inspiraci v jiných městech republiky, úzce ale spolupracuje i s arboristy.
Tropické teploty však trápí i zaměstnance v „horkých“ provozech. Typickým případem jsou skláři karlovarského Moseru. Ti mají nárok na zkrácenou pracovní dobu automaticky, je totiž zakotvena přímo v kolektivní smlouvě.
A tak sklářům, kteří pracují u žhavých pecí, v těchto dnech končí směna už v jednu hodinu po poledni. Zaměstnavatel navíc dbá na to, aby při směně, která začíná v šest hodin ráno, měli pracovníci dostatečný přísun tekutin.
