Nad teorií podle odborníků výrazně převažuje praxe, a to často přímo ve firmě, pro kterou bude učeň později pracovat. Není výjimkou, že němečtí učni tráví ve firmách tři, někdy i pět dní v týdnu.
„Výhodou dobrého fungování duálního sytému v Německu je jeho opora v zákoně a velká finanční spoluúčast firem, které platí žákům za praxi ve firmě již od prvního ročníku. Tím je také velmi motivují, aby do učení nastoupili a vzdělávání úspěšně ukončili,“ uvedla Michaela Holá z Průmyslové hospodářské komory Chemnitz, která do Chebu přijela představit zkušenosti z nedalekého Saska.
Jenže v Česku se duálnímu systému staví do cesty legislativní změny v 90. letech minulého století, kdy byla zrušena podniková učiliště a odborné vzdělávání stát plně svěřil nezávislým školám. A právě školy podle školského zákona za celý proces vzdělávání v současnosti plně odpovídají.
„Změna je nutná. Ale udělat to jako v Německu a nechat na firmách, aby děti kompletně vzdělávaly, aby jim daly odborný základ, je podle mého velmi riskantní. V Německu musí být firmy povinně v komoře, existují zde pracovní skupiny a odborné komise, které dohlíží na kvalitu poskytovaného vzdělání. O tom, zda učeň dosáhl nějakých požadovaných výstupů, nakonec rozhoduje až cech. U nás by bylo nutné nastavit jinak celý systém vzdělávání, včetně dohledu a ověřování získaných dovedností. A to je běh na dlouhou trať,“ vyjádřil svůj názor ředitel Integrované střední školy Cheb Tomáš Mašek.
Na praxi dochází jen osmina žáků
Ten si myslí, že řešením by bylo inspirovat se německým systémem, využít pouze některé prvky duálního vzdělávání a upravit části školského zákona tak, aby školy měly větší možnost spolupráce se zaměstnavateli.
„Ale zároveň by to chtělo přenést na firmy i část zodpovědnosti. Dosud je to tak, že garantem vzdělávání jsme my, bez ohledu na to, kde učeň odborný výcvik vykonává,“ řekl ředitel Mašek.
Problémem je i to, že firmy se do vzdělávání učňů právě nehrnou. Nemají z této činnosti takřka žádné benefity. Děti tak absolvují povinné praxe z velké části pouze na školách, nikoli přímo v pracovním prostředí.
„Z celkového počtu 841 žáků Integrované střední školy technické a ekonomické Sokolov dochází 114 na odborné praxe k zaměstnavatelům,“ potvrdil ředitel školy Pavel Janus.
I přesto, že pro duální systém vzdělávání zatím neexistuje opora v legislativě, už nyní se některé jeho prvky v Česku využívají. Zatím však jen na zkoušku. Například v Moravskoslezském kraji běží pilotní projekt, do kterého je v současné době zapojeno pět odborných škol a pět zaměstnavatelů.
„Školy a firmy společně definují obsah vzdělávání podle reálných potřeb zaměstnavatelů, praktické vyučování je přeneseno v maximální míře do firem, praxe žáka probíhá po celou dobu vzdělávání pouze v jednom podniku a spolupráce školy, firmy i žáka, respektive jeho rodičů, je smluvně podložena již před nástupem žáka do duálního vzdělávání,“ shrnul základní prvky tohoto typu vzdělávání Petr Czekaj, který je v Moravskoslezském kraji pověřen koordinací projektu.
Dodal, že výstupy pilotu poslouží pro návrhy systémových změn školské legislativy. „Abychom projekt viděli na vlastní oči, připravujeme návštěvu zapojených firem a škol v Moravskoslezském kraji. A věříme, že by se podobný koncept vzdělávání mohl prosadit i do odborného školství u nás,“ dodal Stanislav Kříž, ředitel Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje.
