Vyučit se? To raději maturitu. S takovou vizí se hrnou na střední školy nejen čeští, ale i saští žáci. Výsledkem pak je, že kvalitní řemeslníci na obou stranách hranice chybějí.
„Máme stejné problémy a měli bychom mladým lidem ukázat, že je lepší vyučit se dobré profesi, než mít za každou cenu maturitu,“ říká Michael Schroeter, který dělá EURES - poradce úřadu práce v saském městě Annaberg-Buchholz. Ve spolupráci s českými kolegy pracuje na projektu, který by to mohl změnit.
V jaké fázi nyní projekt je?
Zatím jej vymýšlíme, podobný už ale funguje na německo-francouzské hranici. Základem je zjištění, že máme stejné problémy ohledně učňovského školství a potřebujeme k němu přilákat mladé lidi. Naší vizí je, dát větší hodnotu výučním profesím, do kterých se dnes mladí lidé moc nehrnou.
Jak to chcete udělat?
Tenkrát na německo-francouzské hranici vzniklo to, že učni by tu těžší teoretickou část absolvovali v zemi, ze které pocházejí, praktickou by dělali za hranicemi. Čeští učni by tedy studovali v Čechách podle zdejších pravidel a praxe by je čekala v Německu. Tam se vždycky nějak domluví a během tří let, po které vyučení trvá, se jim už řeč sama rozběhne.
Jak by jejich studium vypadalo?
Týden, kdy by měli praxi, by strávili na německé straně hranice v německé firmě.
Musel by pak učeň v německé firmě také zůstat?
Nemusel. V Německu by podepsal smlouvu na dobu určitou a potom by se rozhodl, jestli chce zůstat, což ale není jeho povinností. Když se dobře vyučí a získá dobrou praxi, může pracovat i v Čechách. Pro českou firmu pak bude možná ještě vzácnější.
Říkal jste, že v Sasku jsou také problémy s kvalifikovanými odborníky. Jakých profesí se to týká?
Chybí nám například kovoobráběči, pracovníci CNC, to jsou například klasičtí elektrikáři nebo konstrukční mechanici. Podobné je tomu i v oblasti gastronomie, třeba v případě kuchařů. Je to časově náročné, pracuje se i o víkendech a svátcích. Hodně zaměstnanců chybí i ve zdravotnictví.
Kdy bude projekt spuštěn?
Je to ještě daleko, na německo-francouzské hranici o tom mluvili pět let. Nejprve se mezi sebou musejí domluvit všechny příslušné instituce. Počítáme s tím, že projekt odstartujeme na jedné nebo dvou školách a s určitými firmami spustíme zkušební provoz. To jsou ale věci, které jsou ještě hodně daleko.
Jedním z vašich přeshraničních projektů je burza práce. Jak je úspěšná?
Nyní chystáme patnáctou. Burza práce se stala už tradiční věcí. Němečtí zaměstnavatelé mají velký zájem o české lidi. Jde de facto o všechny možné profese od pomocných prací v továrně až po kvalifikované odborníky.
Mají čeští zaměstnanci v Německu dobré jméno?
Co se týče pracovní síly, tak ano. Jsou pilní. Nedávno jsem slyšel, že v Bavorsku jsou továrny, kde je víc Čechů než Němců. V jedné z nich pracovali na dvě směny, měli ranní a odpolední. Když se měl spustit trojsměnný provoz, Češi se radovali, že si vydělají víc peněz, Němcům se do toho moc nechtělo.
