Přes padesát dubových trámů sice přetrvalo pod vodou tisíciletí, ale po poklesu hladiny spodní vody se během desetiletí začalo rychle rozkládat. Archeologové proto hned po vykopání cisternu rozebrali, jednotlivé díly zabalili do potravinářské fólie a bezpečně uložili před dalším transportem do starého sklepení na nedalekém zámku v Chyších.
Odtud dnes trámy, které dohromady váží asi tunu a jejich hodnota je nevyčíslitelná, zamířily do Švýcarska. "Trámy bude konzervovat specializované pracoviště Muzea archeologie a historie v Lausanne," řekl archeolog Miloslav Chytráček. V České republice žádné podobné zařízení není.
Metody konzervace jsou tajné
"Metody konzervace jsou různé a přesné recepty se víceméně tají," vysvětluje archeobotanik Petr Pokorný z Archeologického ústavu Akademie věd ČR, který se projektem dlouhodobě zabývá. "Laboratoř v Lausanne je ale vyhlášená," dodává.
"Dřevo se ponoří do obrovské vany, plné speciálního roztoku," popisuje Pokorný. Důležité je především to, z čeho se skládá konzervační roztok. "Vždycky je to nějaká organická látka," vysvětluje Pokorný.
V předminulém století se používal obyčejný cukr, dnes jsou to speciální roztoky. Celý proces je drahý a náročný také proto, že tisíce litrů takového roztoku se postupně a dlouhodobě zahřívají, až se dřevo dokonale prosytí, a poté se v sušárně suší. Výsledkem je dokonale konzervované dřevo.
Po roce se cisterna vrátí na západ Čech
Vzhledem k tomu, že cisterna byla nalezena na území Karlovarského kraje, bude i po konzervaci kraji také patřit, a zhruba po roce se do Čech vrátí - i když nebude vystavena v Karlovarském muzeu, které nemá dostatečné prostory, ale v Západočeském muzeu v Plzni, kde se pro ni připravuje trvalá archeologická expozice.
O unikátním nálezu informovali archeologové letos v polovině října. (více čtěte zde)
