„Vitráže pocházejí z roku 1931, kdy byla dokončena stavba nové zbrojnice. V prvním patře budovy sídlila obecní knihovna. Právě pro ni reprezentativní díla vznikla,“ řekl mluvčí a kronikář města Milan Vrbata.
Přestože se knihovna později přestěhovala, skleněné obrazy měly štěstí. Zbrojnici se bourání i rozsáhlejší rekonstrukce vyhnuly. Po válce dům sloužil opět hasičům. Ti zde působili až do roku 2006. Díky tomu zůstal unikát v takřka nedotčeném stavu.
Poté, co se sbor přestěhoval do nového působiště, se z prvního patra budovy zrodil pod dohledem památkářů prostor pro potřeby muzea. „Vitrážové síni se tak vrátil její původní význam. Proměnila se v místo pro pořádání slavností, konferencí a přednášek, stejně jako tomu bylo za dob knihovny,“ uvedl Vrbata.
Rozlehlou místnost zdobí šest vitrážových oken s alegorickými motivy. Znázorňují šest oborů lidské činnosti - zemědělství, řemesla, malířství a plastiku, obchod a dopravu, průmysl a vzdělání, hudbu a literaturu. Jak vyplývá z poznámek přímo na skle, autorem návrhu je profesor F. Braun, vitráže vyrobil umělecký sklář F. Tschörner z Vídně.
„Žádné další informace o unikátních oknech naší zbrojnice se bohužel nedochovaly,“ doplnil Vrbata s tím, že opravy poškozených částí vitráží se ujal umělecký sklářský ateliér Vitráže Zborníková Vintrová z Písku.
Hasičská zbrojnice na Poštovním náměstí byla 15. prosince 2009 prohlášena kulturní památkou. V odůvodnění ministerstvo kultury popisuje hasičskou zbrojnici, projektovanou roku 1930 německým architektem Emilem Röslerem, jako výstavní stavbu. V přízemí je depo pro požární techniku, v prvním patře prostory městské knihovny, ve druhém patře kanceláře hasičského sboru a v obytném podkroví služební byty.
V interiéru je dochováno technické vybavení související s funkcí stavby a také uměleckořemeslné prvky, jako jsou dveřní výplně a jejich kování, dlažba, dřevěné obložení stěn, vestavěný trezor a především okenní výplně s vitrážemi.
