Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Torzo kdysi slavné papírny u Aše připomíná starověké Pompeje

  14:18aktualizováno  14:18
Zbytky zdí, kádě na papírovinu, mlecí kameny. Tak vypadá dnes papírna v Doubravě u Aše na Chebsku. Stejně jako Pompeje ji lidé museli ze země vykopat.

Očištěné pozůstatky legendární papírny v Doubravě nedaleko Aše. Památku museli nadšenci doslova vykopat ze země. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Před několika lety neměli lidé z okolí ponětí o tom, jaké poklady se skrývají v údolí potoka Bílý Halštrov. Pod kořeny stromů, které tu po dlouhá desetiletí rostly, pod nánosy hlíny, kamení a písku objevili archeologové zbytky papírny, která v době své největší slávy šířila věhlas ašského papíru po celé Evropě.

„Ašskou papírnu jsme museli doslova vykopat ze země. Kořeny stromů, které ruiny papírny prorůstaly, se musely opatrně odstranit, aby zbývající zdivo ještě víc neporušily. Ale stálo to za to. Objevili jsme unikáty. Některé jsou staré téměř tři století,“ vysvětluje mluvčí ašské radnice Milan Vrbata.

Snažení města i nadšenců z muzea slavilo úspěch. Papírna s původním náhonem, který je památkově chráněný, se stala jednou z několika ašských památek. Těch mají Ašští žalostně málo.

Po odchodu Němců se v Aši mohutně bouralo

Po odchodu německých obyvatel totiž velká část města zchátrala, a tak se v Aši bez ohledu na historickou hodnotu staveb mohutně bouralo. Podobný osud potkal i papírnu. Ta ještě v roce 1945 stála. O několik let později ji však strhli a o zbytek se postarala příroda. Zbytky papírny zakrylo neprostupné houští.

Fotogalerie

„Je to paradox, ale díky tomu se podařilo uchovat velkou část kamenných artefaktů. Vany, kádě, koryta a mlecí kameny. Lidé o nich prostě nevěděli, a tak zůstaly relativně neporušené a na místě. Ale je pravda, že některé kousky jsme museli shánět po okolních zahradách,“ směje se Vrbata.

Když návštěvník znovuobjevené ašské papírny prochází prázdnými portály dveří do místností, jejichž stěny naznačují už jen kamenné zídky, má poněkud zvláštní pocit. Jakoby nahlížel do soukromí lidí, kteří už dávno nežijí. Tady pod oknem mohl být stůl. A tady kamna. Fantazie pracuje na plné obrátky. To, co se podařilo zachránit ze staré továrny, funguje jako stroj času.

Přibližně pět stovek metrů dlouhý a stále funkční náhon, který napájí nedaleký potok Bílý Halštrov, dnes neslouží papírně, ale pro malou vodní elektrárnu. Tu zakryla netradiční vyhlídková věž, ze které se otevírá překrásný pohled do údolí.

V rámci projektu za 82 tisíc eur, na který město Aš čerpá dotaci ve výši 85 procent, vznikla také vycházková trasa s jedenácti informačními tabulemi, vedoucí až do německého Bad Elster, kde díky společnému projektu s městem Aš opravili historickou plovárnu.

„Symbolicky jsme přestřihli pásku a papírnu i se stezkou otevřeli veřejnosti. Práce tu ale nekončí. Chtěli bychom ji ještě trochu vyšperkovat. Například dozdít zídky kolem dveřních portálů,“ dodává Vrbata.

První papírna byla na Ašsku založena už v první polovině 17. století. Po několika letech dosáhlo tamní papírenství obrovského rozmachu. Na přelomu 17. a 18. století se papír vyrobený v Aši vyvážel do celé Evropy.

Zdejší papírny byly v Čechách jedny z prvních, které začaly při výrobě používat okopírovaný holandský vynález, takzvaný holandr, což je stroj na rozmělňování hadrů. Vzniklá kaše se přidávala do dřevěné drtě. V polovině 19. století však začal papírenský průmysl na Ašsku upadat a po druhé světové válce zanikl.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nehoda motorkáře na Karlovarsku.
Na Karlovarsku se srazil osobák s motorkou, její řidič má zraněnou páteř

Vážné poranění utrpěl na Karlovarsku motorkář, který se srazil s osobním autem. Pro těžce zraněného muže letěl vrtulník.  celý článek

Padělky zboží světoznámých značek na tržnici ve Svatém Kříži na Chebsku.
Trhovci u hranic prodávali falešného Korse, Pradu či Vuittona

Padělky za téměř čtyři miliony korun zabavili celníci při kontrole tržnice Asia Dragon Bazar ve Svatém Kříži na Chebsku, nedaleko hranic s Německem. Trhovci...  celý článek

Reprodukce stránky Žlutického kancionálu, jehož originál je uložen v Památníku...
Vzácný Žlutický kancionál se vrátí do města jako listovací kopie

Listovací kopii rukopisného utrakvistického zpěvníku z roku 1558 chce pořídit do města vedení Žlutic. Originál nazývaný Žlutický kancionál je uložený v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.