„Postupný pokles počtu obyvatel kraje je nesmírně negativní skutečností, která má historické souvislosti sahající až k zásadní změně skladby obyvatel, která nastala po poválečném odsunu většiny původního německého obyvatelstva, a jeho nahrazení lidmi přicházejícími z celého tehdejšího území státu bez kořenů a vazeb k tomuto regionu,“ uvedl náměstek hejtmana Miloslav Čermák.
To se projevilo v negativních demografických faktorech, kdy je v kraji nejnižší vzdělanost obyvatel a současně nejnižší průměrná mzda.
„Mladí lidé si zvykli, že se po absolvování vysokoškolského studia již do kraje nevrací a zůstanou u zaměstnavatele, kterého si najdou někdy i již během studia v Praze a dalších velkých městech,“ doplnil náměstek.
Kraj bohužel nemá páky na změnu tohoto stavu. Miloslav Čermák vidí jako zásadní úlohu státu, aby regionům pomáhal. Ale i kraj sám se podle jeho slov snaží odliv obyvatel zastavit prostředky, které má k dispozici.
„To jsou například stipendia pro vysokoškoláky. Ta jsou spojena se závazkem, že se po ukončení studia vrátí do regionu,“ řekl náměstek.
S odlivem obyvatel má své zkušenosti i krajské město. V Karlových Varech aktuálně žije méně než 50 tisíc lidí, což se odrazilo na chodu města. Paradoxně ne negativně. Po posledních komunálních volbách si lidé volili už jenom 35 svých zástupců namísto dřívějších 38. Důležitější ovšem je, kolik do městské kasy přitéká ze státního rozpočtu.
„Částka rozpočtového určení daní činila v roce 2014 zhruba 508 milionů, zatímco v roce 2013 to bylo 489 milionů,“ potvrdila Helena Kyselá, mluvčí karlovarského magistrátu. Snížení počtu obyvatel se tedy na penězích od státu negativně neprojevilo. „Ostatně i pokles obyvatel činí zhruba jedno procento,“ podotkla mluvčí.
V kalkulačním vzorci pro rozpočtové určení daní totiž tvoří počet obyvatel jen jednu z mnoha položek. „Mezi dalšími parametry je mimo jiné počet lidí zaměstnaných na území obce či počet dětí ve školách. A ten neklesá. O karlovarské školy je velký zájem i mezi dětmi z okolních obcí,“ doplnila Helena Kyselá.
