S příchodem podzimu ubývá v Karlovarském kraji slunečního světla a obloha je často zamračená. (Ilustrační snímek)

S příchodem podzimu ubývá v Karlovarském kraji slunečního světla a obloha je často zamračená. (Ilustrační snímek) | foto: Reuters

Karlovarský kraj potemněl, lidé musejí vyjíždět za sluncem do hor

  • 0
S příchodem podzimu se karlovarský region začal nořit do tmy. Zatímco v létě v něm svítilo slunce stejně jako ve zbytku republiky, v září už Karlovy Vary a Cheb patřily společně s Přimdou a Churáňovem k těm nejvíce zamračeným místům. Krajské město zalévaly paprsky zhruba 111 hodin, Cheb na tom byl o více než hodinu hůř.

Průměrně však na jednatřiceti stanicích v Česku svítilo slunce 135 hodin, tedy zhruba o den déle. Pozorovatele počasí Rudolfa Kovaříka ze Šindelové na Sokolovsku to nepřekvapuje, neboť ví, že Karlovarský kraj patří k nejzamračenějším dlouhodobě.

„Smůla je v tom, že je kraj nejblíže k oceánu, a tudíž je ke změnám nejnáchylnější. Co se týká například Ostravy nebo Brna, tak se s nimi náš kraj nemůže vůbec srovnávat. Dalším problémem je klín, který tvoří Krušné hory a Slavkovský les. Pokud se v Poohří vytvoří mlha, jen tak se nerozpustí,“ uvedl.

Zajímavostí podle něj je, že zatímco před lety se inverze v kraji tvořily do osmi set metrů nad mořem, nyní má Rudolf Kovařík pocit, že vystupují mnohem výš. Kdo si chce ale užít sluníčko a vyjede na Klínovec, zpravidla uspěje.

„Návštěvnost se nám v době inverze o nějaké to procento zvedne a lidé tady i déle vydrží,“ všimla si Blanka Nováková, jednatelka společnosti Služby Boží Dar, která provozuje rozhlednu na Klínovci.

Návštěvníci jezdí do hor podle televize

Návštěvníky podle ní hodně ovlivňují záběry z hor, které vidí v televizi. Pokud zjistí, že je na Klínovci pěkně, druhý den mohou na rozhledně počítat s vyšší návštěvností. Naopak pokud záběry ukazují počasí nepříznivé, vydá se nahoru málokdo.

„Občas nás to i dost poškozuje. Proto je ideální sledovat naše webové kamery. Díky nim se lidé dozvědí, jak u nás opravdu je,“ uvedla jednatelka.

Psychiatrička Blanka Stefanovičová ze Sokolova připomíná, že délka slunečního svitu má vliv na lidskou psychiku. Jednou z léčebných metod, která pomáhá například při úzkostných depresivních poruchách, je fototerapie.

„Používá se při ní bílé světlo o síle deset tisíc luxů, a to minimálně po dobu třiceti minut. Zapotřebí je osm až deset sezení, přičemž velmi důležitá je doba, kdy se fototerapie provádí. Nejúčinnější bývá brzy ráno,“ uvedla.

Vlastní recept na to, jak se vyhnout nedostatku světla na podzim a v zimě, pokud člověk zrovna nemá čas vyjet na hory, našel už před lety Rudolf Kovařík. Inspiroval se severskými zeměmi, které záměrně více osvětlují místa, na nichž se setkávají lidé - například čerpací stanice nebo nákupní střediska.

„Kdokoli si může podobnou věc fungující na stejném principu vytvořit i doma. Stačí jim k tomu dvě šedesátiwattové žárovky s teplým žlutým světlem, pod kterými si mohou čtvrt hodiny nebo dvacet minut denně například číst,“ popsal.

Mimořádně pochmurné počasí zažili obyvatelé Karlovarského kraje v lednu loňského roku. Za celý měsíc v Karlových Varech svítilo slunce jen 12,3 hodiny, v Chebu dokonce jen 9,6 hodiny. Průměrná délka slunečního svitu v lednu je přitom 39 hodin.