Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak šel čas v Kyselce: lázně tu fungovaly až do 90. let

  13:32aktualizováno  13:32
Majitelé lázeňského areálu v Kyselce na Karlovarsku oznámili tento týden, že se chystají hlavní objekty opravit. Bude to ale jen odlesk dávné slávy. Největší rozvoj zaznamenala Kyselka na přelomu 18. a 19. století, zasloužil se o to hlavně Heinrich Mattoni. Minerálka nesoucí jeho název se tady stáčí dodnes, ale lázně už tady zřejmě nikdy nebudou.

V těsné blízkosti zdevastovaných památkově chráněných budov v Kyselce projíždějí kamiony. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Zdejší areál už více než dvě desetiletí chátrá. Projektů na jeho záchranu už bylo mnoho, ale žádný se neujal.

Historie lázní v Kyselce

Lázně Kyselka leží na pravém břehu řeky Ohře poblíž jejího soutoku s lomnickým potokem. Ve svahu vrchu Bučina je zachycen vývěr nejznámějšího pramene Otto. V údolní partii Lomnického potoka vyvěrají další prameny - Alžběta, Josef a Löschner.

Počátky lázeňství v Kyselce spadají do roku 1829, ale největší boom nastal za Heinricha Mattoniho v letech 1873-1910.

Po roce 1970 se lázně Kyselka staly výhradně dětskou lázeňskou léčebnou. Po roce 1989 ale lázeňská funkce Kyselky v důsledku reorganizace zcela zanikla. Lázně byly v roce 1992 Fondem národního majetku ČR zprivatizovány.

"Za více než dvacet let už jsem tady zažil bezpočet iluzí, plánů a chimér," říká známý karlovarský historik Stanislav Burachovič. Plány, které představili v úterý současní majitelé budov a pozemků, považuje za reálné.

"Ale bude to bolestné, protože se počítá s demolicí řady budov," připouští Burachovič.  "Obnovit lázeňský život už je ale tady z mnoha důvodů zcela nemožné," myslí si.

Do projektu za částečnou záchranu lázní v Kyselce hodlají společnosti Karlovarské minerální vody a C.T.S. Duo investovat 400 milionů. Počítají se záchranou jen těch nejvýznamnějších památek - Matttoniho vily, nárožní věže u Jindřichova dvora a s rekonstrukcí kolonády u Ottova pramene.

Projekt revitalizace bývalých lázní Kyselka počítá se zachováním jen některých...
Projekt revitalizace bývalých lázní Kyselka počítá se zachováním jen některých...
Projekt revitalizace lázní Kyselka počítá jen se zachování některých objektů,...

Naopak většinu zdevastovaných budov srovnají se zemí buldozery. Definitivně tak zmizí restaurace, vila Vilemína, Švýcarský dvůr a další stavby.  (více čtěte zde)

Zchátralé lázně v Kyselce.
Zchátralé lázně v Kyselce.
Komplex budov bývalých lázní v Kyselce nadále chátrá.
Zchátralé lázně v Kyselce.

Místní lidé jsou k plánům skeptičtí. "Takových studií už tady bylo hodně. Už věřím jen tomu, co je na papíře, na co je smlouva." pronesla při nedávné návštěvě prezidenta republiky Václava Klause starostka Kyselky Petra Hoffmannová.

Heinrich von Mattoni

Kultivovaný podnikatel 19. století, císařský dvorní rada Heinrich von Mattoni (11.8. 1830 - 14. 5. 1910), dosáhl svého postavení a posléze povýšení do šlechtického stavu za propagaci své země v celém světě, a to hlavně vývozem minerální vody z lázní Kyselka. Jeho životním heslem bylo: "Beru-li něco z této země, musím do ní zpět také něco dávat."
Když v roce 1910 Heinrich Mattoni umírá, zůstane po něm světoznámá značka minerální vody Mattoni a jedny z nejkrásnějších lázní v Evropě.

Přesouvání areálu z jednoho vlastníka na druhého a následné chátrání začalo v roce 1992, kdy byly zdejší lázně zprivatizovány.

Jako první získal lázně podnikatel Karel Franta z Prahy, ale převedl je na Friedericha Beckera z Německa. Toho později zatkla policie za podvody. "Becker chtěl v Kyselce vybudovat rekreační středisko pro německé lékaře," připomněl historik Burachovič.

Becker pak prodal lázně Udo Markardovi z Bad Kisingenu, který byl v Německu odsouzen za závažné trestné činy.

"Udo Markard chtěl v Kyselce za 110 miliard korun postavit české Las Vegas a safari," připomněl snad nejbláznivější nápad na využití bývalých lázní v Kyselce Tomáš Havlina z projekčního atelieru Medika, který vypracoval současný návrh pro Karlovarské minerální vody a společnost C.T.S. Duo.

promenáda u Ottova pramene
picí pavilon, kolem roku 1890
Ottův pramen z roku 1902
lázně Kyselka

"Markard byl člověk podobné ražení jako Becker. V přilehlých Doupovských horách chtěl vybudovat jakýsi Disney park. To byla úplná fantasmagorie," kroutí ještě dnes Burachovič hlavou nad plány muže, který chtěl zaměstnávat až 24 tisíc lidí.

celkový pohled na Kyselku
kaplička nad Kyselkou
Jindřichův dvůr

Od Markarda koupil zpustlou Kyselku Dagestánec Šamil Chalitujev, ale dřív než stačil uskutečnit stamilionový projekt, zbankrotoval.

vily v Kyselce
vila Vilemína
stáčírna lahví
správní budova

Prodej formou licitace se pak konal třikrát. Poprvé nebyl zájemce, podruhé je vydražila za 30 milionů korun firma Rukua, ovšem nezaplatila do stanoveného termínu. Při třetím prodeji v lednu 2006 uspěla C.T.S. Duo se 16,5 milionu korun. Některé z budov vlastní i Karlovarské minerální vody, které před rokem odkoupily od C.T.S. i pozemky.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Padělky zboží světoznámých značek na tržnici ve Svatém Kříži na Chebsku.
Trhovci u hranic prodávali falešného Korse, Pradu či Vuittona

Padělky za téměř čtyři miliony korun zabavili celníci při kontrole tržnice Asia Dragon Bazar ve Svatém Kříži na Chebsku, nedaleko hranic s Německem. Trhovci...  celý článek

Přístroj, který zloděj ukradl vědcům na Chebsku, našel pejskař u cyklostezky v...
Muži se zaběhl pes, v trávě našel přístroj za milion ukradený vědcům

Vědci, kterým v září na Chebsku ukradl zloděj z auta speciální přístroj určený ke geologickému měření, mají důvod k radosti. Zařízení za bezmála milion korun...  celý článek

Násilí (ilustrační foto)
Žena měsíce týrala partnera, spal na chodbě a musel plnit rozkazy

Dlouhé měsíce týrání snášel od své partnerky muž na Sokolovsku. Musel plnit její rozkazy, když neposlechl, zbila ho. Žena mu také brala důchod, nutila krást v...  celý článek

Hofmann Wizard s.r.o.
Vedoucí oddělení příjmu a expedice

Hofmann Wizard s.r.o.
Karlovarský kraj
nabízený plat: 30 000 - 40 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.