V Sokolově po změně pravidel od ledna 2008 přidělují vyhrazená parkovací stání jen těm nejpostiženějším. "Jsou určena pro osoby těžce imobilní ve smyslu anatomické ztráty končetin či jakéhokoliv omezení pohybových schopností," píše radnice Danisovi. Ten trpí cirhózou, má zvětšená játra i slezinu a čeká na transplantaci.
Podle radnice tedy nemá na vyhrazené místo nárok, ale student je přesvědčen, že do této skupiny patří. Podpořila ho i ošetřující lékařka z Institutu klinické a experimentální medicíny. "Z našeho hlediska je žádost o parkovací místo opodstatněná. Pacient je odkázán na dopravu osobním automobilem," napsala.
Danisův otec Akritas Akritidis zná navíc ze sídliště hned několik případů, kdy úřad přidělil parkovací místo pro invalidy také lidem, kteří jsou na tom zdravotně podobně jako jeho syn. "Ti lidé chodí do práce, vídám je, jak venčí psy. Jde mi jen o to, aby měl městský úřad na všechny stejný metr," říká.
Doporučení od lékaře není pro radnici směrodatné
Starosta Zdeněk Berka to vysvětluje tím, že některým postiženým ještě "dobíhají" povolení z doby, kdy pravidla nebyla tak přísná. A že doporučení od lékaře už není pro radní směrodatné, protože doktoři potvrzeními plýtvají a dají je prakticky každému.
"Pokud si člověk může k autu dojít sám a nemá tak vážné postižení, vyhrazené místo od města nedostane. Kdybychom takovou výhodu schválili všem žadatelům, parkovacích míst pro ostatní řidiče by významně ubylo. Pan Akritidis normálně chodí a brašnu s učebnicemi mu k autu může někdo odnést," uvedl Berka.
Kritická situace nastala zejména minulý týden, když se stav Danise prudce zhoršil. Rodiče ho museli rychle dopravit do nemocnice, auto ale měli zaparkované příliš daleko. Jediné řešení bylo - zavolat záchranku.
"Tady už jde o život. Radní, kteří o parkovacích místech rozhodují, jsou ale nepřístupní. Myslím, že problematice ani příliš nerozumí," vysvětluje Danisova matka Marcela Akriditisová.
