Pamětní desku připomínající židovskou modlitebnu v Kraslicích na Sokolovsku si...

Pamětní desku připomínající židovskou modlitebnu v Kraslicích na Sokolovsku si vyhlédli vandalové. | foto: Milan Hloušek

Pamětní desku připomínající židovskou modlitebnu si vyhlédli vandalové

  • 1
Jenom čtrnáct dní od slavnostního odhalení zůstala netknutá pamětní deska připomínající židovskou modlitebnu v Kraslicích na Sokolovsku. Zaútočili na ni vandalové. Město už plánuje, že bude park, v němž je pamětní deska, sledovat bezpečnostní kamera.

Samotnou desku vandalové naštěstí neponičili, zato ji pořádně ušpinili. Nepořádek v okolí niky, která pamětní desku ukrývá, ale naznačoval, že se v parku, kde stojí, vandalové vyřádili.

„V okolí niky jsme našli rozbité lahve od tvrdého alkoholu i zbytky jídla. Těmi ostatně vandalové znečistili jak pamětní desku, tak niku samotnou,“ popsal následky Milan Hloušek, člen Spolku přátel města Kraslice.

Členové spolku nyní usilovně přemýšlejí, jak plody své práce ochránit. „Uvažovali jsme třeba o plexisklu, kterým bychom niku uzavřeli,“ nastínil jednu z možností Hloušek. „Každopádně nás mrzí, že se najde někdo, kdo takhle zaútočil na kus kraslické historie,“ doplnil.

Dalšímu řádění vandalů ovšem může učinit přítrž technika. Přesněji řečeno kamery. Od 15. prosince, kdy skončí modernizace celého systému, se najde i taková, která uvidí právě na park, v němž je pamětní deska. „Celý systém bude mít po modernizaci celkem devět bodů,“ uvedl Roman Kotilínek, starosta Kraslic.

Starosta předpokládá, že kamerových bodů bude do budoucna přibývat. První vlaštovkou má být mobilní kamera, kterou bude město stěhovat podle aktuálních potřeb.

Spolek přátel města Kraslice má na svém kontě už několik projektů, jimiž, jak tvrdí jeho členové, se snaží zacelit bílá místa v historii města. Jedním z nich byla například pamětní deska připomínající spisovatele Arnošta Lustiga. Ten totiž právě v Kraslicích utekl z transportu smrti Buchenwald - Dachau.

„Američtí letci v dubnu roku 1945 poškodili lokomotivu vlaku, čehož řada vězňů využila k útěku. Jedním z nich byl i Arnošt Lustig,“ připomněl Josef Konrád, předseda spolku.