Mezi těmi, kdo si aspoň chvíli vedl kozu na provázku, byl i čtyřletý Martin.

Mezi těmi, kdo si aspoň chvíli vedl kozu na provázku, byl i čtyřletý Martin. | foto: Martin Stolař, MAFRA

K dřevěnému Ježíškovi v Chebu přicházejí pasáčci, přivádějí mu kozy

  • 0
Scéna jako z Bible se odehrává několikrát denně na vánočních trzích na chebském náměstí. K malému Ježíškovi u Josefa a Marie přicházejí pastýři a přivádějí mu tu kozy, tu oslíky.

Oproti opravdovému Betlému neleží ten chebský na okraji Judské pouště nedaleko Jeruzaléma, ale v horní části náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Ježíšek i všechny hlavní biblické postavy jsou sice vyřezané ze dřeva, ale zvířata u nich jsou opravdová. Dvě kozy, dvě ovce a dvě oslice.

„Výběh u betlému není moc velký, a tak chodíme ven, aby měla zvířata pohyb. Na procházky jsou zvyklá, a tak je půjčuji i dětem. Chodíme k vánočnímu stromu a zpátky,“ říká Radovan Valenta, který se o dobytek v betlémě stará.

Mnozí návštěvníci už jeho osazenstvo znají z loňska. Tedy až na menší oslici Majdu, která je půlroční dcerou černé Barbie, největšího ze zvířat. Nejčipernější jsou kozy, hnědá Lucka a rohatá Radka.

Rohatou Radku si děti pletou s kozlem

„Jsou pojmenované podle dcery a neteře. Rohatou si pletou děti s kozlem. I když jsou živější, také se nechají rády podrbat. Ne nadarmo se říká ́potřebuje to jako koza drbání ́,“ popisuje Valenta.

Kozy a ovce přivezl z Lipové, kde je u domu využívá na spásání trávy. Občas je i tam vidět, jak se svými zvířaty chodí na procházky. Drží se u něj i bez upoutání. Na náměstí to ale bez provazu nejde. I tak je třeba je hlídat, stejně jako oslíky zapůjčené ze statku Stein u Chebu.

„Loni jsem jednu kozu uvázal blízko stánku s adventními věnci a začala je chroupat. Smrkové větvičky jim chutnají, dávám jim je občas jako lahůdku,“ poznamenává Valenta.

Dokud chovatel zvířatům nezhasne, šaškují jako mimina

K hlavním pokrmům ale patří seno, občas oves a tvrdý chleba. Nechybí ani kostky soli s jódem a voda na pití. „Lidi by neměli zvířata krmit. Najíst dostávají, ale nejsou to čuníci, aby měli od rána do večera plné koryto,“ připomíná chovatel, který na betlém celý den průběžně dohlíží.

Večerku mají zvířata mezi osmou a devátou. „To jim ve chlívě za betlémem zhasnu, jinak by šaškovala. Jsou jako mimina. Jakmile zhasnu, zavřou se jim oči,“ usmívá se chovatel.

Na procházky se zvířata vydávají, když neprší, zvlášť oslům nedělá déšť dobře. Jinak ale sama nastavují hlavu, aby si nechala uvázat provázek okolo krku. A je kolem nich rušno.

„Přišli jsme se třídou, pro děti je to zpestření. Vidíte, jak jsou z těch zvířat nadšené,“ dívá se směrem ke školákům pozorující zvířata učitel Petr Svatek ze ZŠ Kostelní náměstí. V čele třídy školáků byl jedním z těch, kteří si vedli kozu na provázku. „Kozy jsou nejživější,“ vypozoroval Dominik Němček.

„Jak dělá oslík?“ ptá se o kus dál stojící babička svého vnoučka. „Budeme tam i s kozami,“ radují se dvě dámy v nejlepších letech, které se nechaly vyfotit u betléma.

„Nejpřítulnější jsou oslíci, mají rádi, když je lidé pohladí po čele nebo z boku po tváři,“ napovídá Radovan Valenta.