„Ryby jednoduše nemají kam uniknout, Lipoltovský potok je takřka suchý,“ smutně se dívá na vyschlou bystřinu Milan Cíba z Mokřiny u Milíkova. Společně s dalšími obyvateli vísky přenáší z potůčku, který v horku doslova mizí před očima, poslední živé tvory do konví a odtud do potoka na druhé straně kopce.
„Vylovili jsme tu pstruhy říční, mihule, pár žab i pěkného úhoře. Všechno ale nezachráníme. Malé rybky už lekly, ty velké se ještě drží, ale mají namále. Nosíme je do Malé Libavy. Tam je vody přece jen o trochu víc. Vylovili jsme tak stovku ryb,“ ukazuje Cíba.
Pomáhá mu i příbuzný ze Slovenska, který v Mokřině tráví dovolenou, a děti ze sousední chalupy. Všichni se svlékli do plavek a snaží se vylovit z tůněk veškeré živočichy, kterým jinak v teplých loužích hrozí smrt. „Tady jsem se narodil, ale takové sucho, aby vyschl potok, to jsem nezažil. Pamětníci říkají, že podobné to bylo dva roky po válce, v roce 1947,“ dodává Cíba.
Na vyschlé koryto a leklé ryby se byl včera podívat ředitel regionálního pracoviště Správy chráněné krajinné oblasti Slavkovský les Jindřich Horáček. „Je to katastrofa. Ryby a raci už hynou i v řece Teplá,“ bezmocně krčí rameny Horáček.
Problémy hlásí i chovné rybníky. „Přestali jsme krmit. Teplá voda špatně váže kyslík a ryby jej mají málo. Udusily by se. Tam, kde to jde, využíváme aerační techniku, která vodu čeří a napomáhá tak jejímu okysličování,“ vysvětluje Jiří Fiala z Rybářství Mariánské Lázně.
„Bohužel, už se dřív stmívá, takže se nemůžeme spoléhat ani na vodní rostliny, že potřebný kyslík vyrobí. Přítoky do rybníků jsou na minimu, hladiny klesají. To nám taky nepomáhá. Jedinou nadějí je ochlazení a déšť.“
Nedostatek vody vede divokou zvěř do blízkosti lidí
Neobvykle se chová i divoká zvěř. Ve snaze dostat se k vodě přichází často do blízkosti lidských obydlí.
„Zvěř obvykle chodí k napajedlům jednou denně, protože potřebnou vodu získává ze zeleného krmení. Pokud je však takové počasí jako letos, dochází k napajedlům daleko častěji. Studánky, které jsou jen s mírným přítokem vody, vysychají a zvěř musí vyhledávat potoky a říčky. To znamená, že v tomto počasí musí za vodou migrovat do daleko větších vzdáleností, než je zvyklá. Často ji nedostatek vody dožene až do blízkosti lidí. Máme informace, že i černá zvěř schází k lidským obydlím a potokům a to i tam, kde se to dosud nedělo,“ konstatuje jednatel Okresního mysliveckého sdružení Karlovy Vary Jindřich Zemek.
Jak upozorňuje, zvířata netrpí jen tím, že se nemají čeho napít. Kvůli nedostatku vody je také víc sužují kožní parazité. Suchem trpí i ptáci, kteří musí nejen pravidelně pít, ale také se dvakrát denně vykoupat.
Nedočkavě čekají na déšť také farmáři a chovatelé dobytka. „Je jasné, že zvířatům spálená tráva na pastvinách stačit nemůže. Proto musíme přikrmovat a to buď siláží nebo senáží. V každém případě se zkrmují zásoby na zimu, které pak budou chybět,“ stýská si předseda krajské Agrární komory Vladimír Tůma.
„Uvidíme, jaká bude další seč. Nejvíc ale zvířatům chybí voda. Tu na pastviny vozíme i několikrát denně.“ Úlevu by mohly přinést přeháňky hlášené na závěr týdne.
