Miliardové investice Sokolovské uhelné (SUAS) do životního prostředí a do rekultivací, přináší tedy výsledky. Na Sokolovsku žije mnoho vzácných živočichů a zvířata se sem vracejí.
VZÁCNÉ DRUHY NA SOKOLOVSKURopucha krátkonohá, nazývaná i jako ropucha bachratá, je naší nejvzácnější žábou. V okolí Sokolova by ji lidé vůbec nečekali. Stejně jako ropuchu zelenou, čolka velkého i obecného nebo vzácného a ohroženého ptáka chřástala vodního či slavíka modráčka. Najít tady je možné i vzácnou houbu špičku trojbarvou nebo pro vědu nově popsanou vláknitou sinici. A aby toho nebylo málo, i ohroženou orchidej nazvanou prstnatec májový a silně ohroženého kruštíka bahenního. |
Zmiňované rostlinné i živočišné druhy žijí na výsypkách a daří se jim výtečně. Kladné informace o fauně a flóře mohou vyvolat všeobecné nadšení. To by samozřejmě bylo přehnané, ale dřívější názory pesimistů, kteří v takovou obnovu nevěřili, neplatí.
"Po asi 60 letech zde byla opět nalezena šídlatka kroužkovaná, latinsky Sympecma paedisca, které vyhovují volné a nezarostlé plochy na výsypkách a která již byla považována v Česku za vyhynulou," popisuje technický ředitel SUAS Jiří Pöpperl.
Na ploše výsypek vědci nalezli i druhy hmyzu na území Česka doposud neznámé a dokonce i druhy nové pro vědu. "Buchanka Tropocyclops prasinus, nalezená u nás dříve jen několikrát, je zde všeobecně rozšířená. Podobně slanomilný vířník, který byl v minulosti nalezen jen na dvou lokalitách, je v zasolených nádržích na sokolovských výsypkách a v lomech běžný," upřesnil Pöpperl.
Ochranáři jsou paradoxně za těžbou narušená území vděční. "Z pohledu profese přírodovědce by bylo nejlepší krajinu po těžbě opustit a nechat jí tak, jak je a nerekultivovat ji. Možná by to bylo i nejlevnější a časem by zde vznikla zajímavá krajina," řekl Vladimír Melichar z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Karlových Varech.
Ochranáři si ale uvědomují, že obrovské, těžbou dotčené plochy, se rekultivovat musí. Mohla by se zde ale podle nich nechat alespoň část klasické skrývky.
"Většina vzácného a zajímavého života, který na skrývce žije po rekultivaci zmizí. Je to pro ně takřka katastrofa, protože na upraveném území prostě neumí žít. Živočichové zde žijící potřebují právě prostředí s narušenou vegetací, holé plochy a podobně," pokračoval Melichar.
