Prezident společnosti Fellner a Helmer Karlovy Vary Oto Němec donesl v uplynulých dnech na magistrát dokument. Navrhuje v něm doplnit program Regenerace městské památkové zóny pro období 2012 až 2024. Jeden z bodů se týká i Vřídelní kolonády.
„Řešením by bylo nahradit kolonádu stavbou, která je pro město bezpečnější a architektonicky vhodnější. Je také možné Vřídelní kolonádu nestavět znova a Vřídlo ponechat jako samostatný solitér,“ řekl Oto Němec.
Na námitky, že by stavba trvala dlouho, připomenul, že takzvaná litinová kolonáda z roku 1879 byla hotová za půl roku.
Snahy o zbourání Vřídelní kolonády už tu byly
Přání zbourat Vřídelní kolonádu není v Karlových Varech nic nového pod sluncem. Ještě začátkem devadesátých let chtěli stavbu z kubánského mramoru a železobetonu srovnat se zemí karlovarští zastupitelé.
Později, v roce 2008, přišel tehdejší náměstek primátora Tomáš Hybner s představou nové kolonády na místě té dnešní. Novostavba by demonstrovala věhlas Karlových Varů. Jenže všechno ztroskotalo na financích. Proč už v minulosti existovaly návrhy na zbourání kolonády?
„Ozývaly se hlasy, že jde o záležitost, která je z architektonického hlediska bezcenná,“ uvedl náměstek primátora pro kulturu Jiří Klsák. Osobně nesdílí názor ředitele Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád Milana Trnky, že náhrada kolonády je záležitostí až další generace. Otázka, co dál s odsuzovanou, ale současně architektonicky zajímavou kolonádou totiž stále visí ve vzduchu.
Jak byste naložili s Vřídelní kolonádou?
Jiří Klsák je přesvědčený, že k výměně kolonády s jistotou dojde. I kvůli statice, narušené při vývěru léčivých pramenů. Pouhé rekonstrukce totiž nejsou možné donekonečna. „Netajím se názorem, že by už Karlovy Vary vážně měly začít uvažovat o novostavbě a shánět na ni finance,“ sdělil Jiří Klsák.
O Vřídelní kolonádu, dostavěnou v roce 1975, se stará městská organizace Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád. Vede ji Milan Trnka.
„Kolonáda má předpokládanou životnost 80 let. Myslím, že by se tato doba mohla dodržet. Vypsání architektonické soutěže na objekt u Vřídla bych viděl jako úkol pro další generaci. My bychom měli s kolonádou, která jako každá budova u Vřídla enormně trpí, dožít,“ řekl Trnka. Dodal, že náhradu budou muset Karlovy jednou řešit. Nebude to ale v nejbližších letech.
Lázeňské město hasí na Vřídelní kolonádě nejrůznější havarijní stavy. Nová je například akumulační nádrž pod Vřídlem. Výměna čeká i druhou nádrž. Za rok oběma nádržemi proteče přes miliardu kubíků termální vody.
Karlovarský architekt Alexander Mikoláš považuje úvahy o bourání Vřídelní kolonády za slovo do pranice. „Nová kolonáda by stála dvě stě milionů korun i více. Má město takovou sumu? Vše je hlavně o penězích,“ uvedl architekt, který se léta zajímá o historii Vřídelní kolonády. Krotí představy, že by se železobetonová stavba zbourala, i když jsou s ní problémy také kvůli pohybujícímu se podloží.
Mikoláš upozornil, že náhrada Vřídelní kolonády z roku 1879 byla na pořadu dne již v roce 1939, kdy se konala soutěž říšských architektů na novostavbu. Profesor Mertens navrhl elegantní drobnou stavbu ve střídmém stylu. Jenže v září začala válka a s ní spojené stavební uzávěry. Litinová kolonáda byla kvůli havarijnímu stavu rozebraná a místo ní začalo sloužit provizorium.
Připomínka společnosti Fellner a Helmer k plánu regenerace městské památkové zóny není jediná. V koši rozhodně neskončí. „Všechny došlé připomínky budou vypořádány, to znamená buď budou shledány relevantními a zapracovány do dokumentace, nebo budou zamítnuty,“ uvedl mluvčí magistrátu Jan Kopál.
O finální podobě plánu by mělo rozhodnout zastupitelstvo města na svém nejbližším jednání, které se uskuteční již v úterý.
Plán je fascikl o 706 stránkách. Tabulková část obsahuje mimo jiné seznam nemovitých památek na území městské památkové zóny a seznam objektů již navržených na zápis do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.