Ukázala jí nejen to, jak vajíčko nabarvit, ale i jak na skořápce vykouzlit nejrůznější motivy a krajky. Teď ona sama předává tuto dovednost svým vnučkám.
Patnáctiletá Bára a jedenáctiletá Kateřina se letos naplno zapojily do velikonočních příprav. Starší z dívek už dokonce dostala do ruky vajíčko, nabarvené speciální směsí, která je tajným rodinným receptem.
Pravé moravské kraslice
„Moje maminka zájem o zdobení kraslic neměla, tak babička učila mě. A stejné je to i s mojí dcerou. Té taky „résování“ vajíček, jak se zdobení vyškrabáváním říkalo na Moravě, nic neříká. Tak se snažím to rodinné stříbro předat vnučkám. Byla by škoda, kdyby tahle dovednost z naší rodiny odešla,“ říká Blanka Josífková a v ruce se jí míhá speciálně upravený ostrý nožík, kterým na temně modrozelené vajíčko kouzlí bílé motivy.
V rodině Josífkových vajíčka zdobí jako v Uhřicích u Kyjova, odkud předkové paní Blanky pocházejí.
„Musím děvčata naučit, jak při zdobení kraslice zapojit hlavu. Tady se nedá použít žádná šablona. Je třeba se na vajíčko podívat a v hlavě si rozvrhnout, co kam vyškrábat, co se hodí, a co naopak vhodné není. Jsou to roky zkušeností, které jim mohu předat. Až tohle zvládnou, pak už budou vajíčko zdobit srdcem,“ říká Josífková.
Než ale malérečka zasedne ke stolu a začne skořápku plnit vrypy, musí nejprve sehnat vajíčka s bílou skořápkou. A to je podle Blanky Josífkové v poslední době velký problém.
„Musím je hledat a nakupovat po celý rok. Speciální husí vejce získávám dokonce s ročním předstihem. Jsou k sehnání jenom na jaře,“ vysvětluje. Vajíčka pak přibližně půl hodiny vaří. Do vody přidává sůl, aby se skořápka odmastila. Některé kusy však při vaření prasknou, jiné propíchne při škrábání.
Co se děje dál?
Tip: |
„Ještě horké vajíčko nabarvím. Barvu si vyrábím sama podle tajného rodinného receptu. Musí se s ní opatrně, protože je to taková síla, že kam skápne, tam je vše modrozelené,“ směje se.
Nabarvené vajíčko schne nejméně čtyřiadvacet hodin. Teprve pak je možné začít škrábat.
„Nedočkavcům se bude barva lepit na nástroj a na prsty. Vyškrábané vzory se pak lehce barvou ušpiní. A to je pak zbytečná práce,“ říká Blanka Josífková a na obarvenou skořápku „maluje“ tradiční vzory. Bělostné květiny, lístečky, větvičky jívy či ptáčky. Nechybí ani složité krajky.
Po prvním vystínování se vajíčko opět barví a zase celý den schne. Teprve pak se může znovu proškrábat. Tak práce pokračuje, dokud není kraslice hotová. Vzory, kterými Blanka Josífková skořápky zdobí, se rodí v její hlavě. Žádnou předlohu nepotřebuje.
„Dvě stejná vajíčka u mě nenajdete. Neumím to. Vždycky mi z návrhu vzejde originál,“ ukazuje krabičku vystlanou bublinkovou fólií, ve které si jako v peřince hoví malované kraslice. Mezi nimi je možné najít unikáty z roku 1964.
„Tahle dělala ještě moje babička. Jsou už úplně vyschlá. Žloutek uvnitř štěrchá. Když se takové vajíčko rozbije, bílek je pryč a uvnitř je jen tvrdá kulička, připomínající průsvitný jantar.“
Babička paní Blanky svěřovala vajíčkům i milostné vzkazy. Jako zručná malérečka neměla problém do skořápky miniaturním písmem vyškrábat například básničku.
„Když u nás dívka dala mládenci malované vajíčko, bylo to takové vyznání lásky. Do ornamentů se proto často schovávaly milostné verše,“ doplňuje Blanka Josífková. Každé kraslici se věnuje v průměru šest hodin. A to včetně barvení. Za rok jich udělá několik desítek.
