Díky ní drží nepříjemnou chorobu v přijatelných mezích u třiceti pacientů z regionu.
Zdravotní sestra Věra Boldišová, která se v karlovarské nemocnici na gastroenterologii právě o pacienty se záněty střev stará, teď vyhrála v tomto oboru celostátní soutěž Nej sestřička roku 2013. Vítězství je o to cennější, že zdravotníky nominují sami pacienti, a ti hlasováním také rozhodují.
"Úspěšnost léčby závisí nejen na lécích, ale i na kontaktu pacientů s personálem. Věrka má s nimi blízký vztah, umí s nimi hezky jednat, všechny je zná a mohou jí volat i na mobil. Jde o nadstandardní péči," okomentovala úspěch vedoucí lékařka gastroenterologie Blanka Zbořilová Pazdiorová.
Idiopatické (vzniklé z neznámé příčiny) střevní záněty postihují všechny věkové skupiny včetně dětí. Lékaři pak mají takové pacienty v péči desítky let. Vídají se často a vznikají mezilidská pouta podobná těm v rodině.
Nemoc se projevuje těžkými krvácivými průjmy a chátráním organismu - hubnutím, teplotami. Crohnova choroba, jež se do této kategorie řadí, bývá ještě zákeřnější. Přináší s sebou třeba vznik píštělů - nepřirozených kanálkovitých propojení, která ústí v okolí konečníku nebo na břiše.
Když je choroba zjitřená a na vzestupu, významně člověka a jeho kvalitu života omezuje. Biologická léčba spočívá v podávání léků působících cíleně na určitý pochod v buňce. Jednoduše řečeno - blokuje zánětlivou reakci.
Kandidátů na léčbu přibývá, ta je však velmi drahá
Výsledkem podávání preparátů jednou za dva týdny podkožně nebo jednou za dva měsíce do žíly je stav, kdy se pacient cítí zdráv, přestože v něm choroba dál dříme.
"Zmizí projevy nemoci, zahojí se píštěle. Ti lidé pak mohou normálně žít, chodit do práce, sportovat," popsala úspěšnou léčbu vedoucí lékařka Zbořilová-Pazdiorová. Za největší riziko biologické léčby považuje infekce.
Pokud se střevo v těle díky preparátům uklidní, doporučí lékaři nemocným bezezbytkovou dietu. Tedy jíst potraviny bez vlákniny. Většině z nich také nedělá dobře konzumace klasických luštěnin.
Čas od času se může postižení tlustého střeva či celého trávicího traktu znovu navenek projevit. Spouštěčem bývá třeba stresová životní situace.
Víc než třiceti lidem (5 až 10 procent těch se střevními záněty) nemohou lékaři v karlovarské nemocnici nyní biologickou léčbu nasadit. Terapie je velmi drahá a špitál by nedostal více peněz od zdravotních pojišťoven. Kandidátů na biologickou léčbu přitom podle Zbořilové-Pazdiorové přibývá.
Není zcela jasné, proč lidé střevními záněty trpí. Roli hraje porucha mikroorganismů v tlustém střevě a složení stravy. Choroba se vyskytuje hlavně v civilizovaných zemích západní Evropy a v Americe.
