Týden co týden řeší Petr Prokeš ze Záchranné a odchytové služby pro zvířata, jak zajistit péči pro poraněné živočichy. A nejen on, tisíce majitelů mazlíčků přišly od nového roku o nonstop veterinární pohotovost v Karlových Varech Dvorech. Důvodem je nedostatek veterinářů v kraji.
„Bohužel, všichni jsou zde v kraji odkázáni na zařízení vzdálená přes sto kilometrů a člověk si v podstatě může hodit korunou, zda pojede do Plzně či do Prahy. Bohužel kvůli dojezdové vzdálenosti ta pomoc občas postrádá jakýkoliv smysl. My jako záchranka máme to ohromné štěstí, že máme svou veterinární lékařku na telefonu prakticky kdykoliv, ale co má dělat běžný občan?“ ptá se Prokeš.
Zvířecí záchranář se v problematice pohybuje už řadu let. Na jednu stranu ukončení pohotovosti v karlovarských Dvorech pro nedostatek lékařů chápe.
„Nicméně úplně chybějící pohotovost na tak rozsáhlém území připravuje podhoubí pro další malér. Co udělá člověk, jestliže nemá možnost nechat ani zvíře utratit? Pojede někam v noci sto kilometrů? Ne, vyřeší to například lopatou. Neříkám, že tomu tak je, ale současný stav tomu skutečně napomáhá. Legální řešení neznám a zatím mi ho nebyl schopen nikdo sdělit,“ popsal současnou situaci svým pohledem Prokeš.
„Není dlouhodobě ve fyzických a psychických silách čtyř veterinárních lékařů, aby zajišťovali nonstop pohotovostní režim prakticky pro celý kraj a přitom ještě pracovali v týdnu ve svých ambulancích jako všichni ostatní. Služby jsme zajišťovali ze své dobré vůle, v době osobního volna, a ještě jsme byli terčem kritiky ze všech stran,“ uvedla předsedkyně Okresního sdružení Komory veterinárních lékařů Eva Jiránková.
Pohotovost už jen od rána do večera
Běžný týden veterináře z pohotovosti do konce minulého roku byl podle samotných lékařů dlouhodobě neudržitelný. „Od pondělí do pátku jsme praktikovali ve svých vlastních ambulancích, k tomu jsme měli v průběhu týdne každý jednu 24hodinovou službu na pohotovosti. Víkendové služby probíhaly tak, že jeden z lékařů nastoupil na pohotovost v pátek odpoledne a odcházel v pondělí odpoledne zajistit vlastní praxi,“ popsala situaci Jiránková.
Pohotovost ve Dvorech je zajištěna jen od 8 ráno do 22 hodin večer. „Pokud se jedná o akutní problém, například autoúraz, epileptický záchvat, masivní krvácení, komplikovaný porod, šokový stav a podobně, měl by se majitel zvířete v první řadě pokusit kontaktovat svého ošetřujícího veterinárního lékaře, kterého se zvířetem navštěvuje dlouhodobě a který zná zdravotní historii zvířete,“ informovala Jiránková.
Z vlastních zkušeností ví, že byla služba často zneužívána a lidé chodili s problémy, které nevyžadovaly akutní zásah lékaře a k vyšetření by stačila běžná ordinační doba.
„Je to podobné jako na lidských pracovištích. Srovnejte si však počet humánních lékařů v kraji zajišťujících pohotovost se čtyřmi veterináři ve Dvorech, kteří se střídají. V ambulanci je tedy přítomen vždy jeden z lékařů,“ popsala situaci Jiránková.
Do budoucna zvěrolékaři nevylučují, že by mohlo dojít ke změně. „O zajištění pohotovosti v kraji budu s kolegy napříč krajem jednat v horizontu několika týdnů. Že by došlo k obnovení nepřetržité pohotovosti v prostorech, kde byla do konce minulého roku, o tom velmi pochybuji,“ dodala Jiránková s tím, že nejdůležitější bude oslovit co možná největší počet jejich kolegů, aby se mohli pravidelně střídat.
V kraji připadají na 10 000 obyvatel dva zvěrolékaři, což je nejméně v celé republice. „Ale to je jen další z aspektů, zaměstnance mají problém sehnat i pracoviště napříč republikou ve větších krajích. Navíc mnozí absolventi veterinární medicíny po promoci vystřízliví z romantických představ o veterinární profesi a nakonec zvolí méně náročné a lépe placené povolání,“ vysvětluje si nelichotivá čísla Jiránková.
