Cílem rekonstrukce je pozvednout dopravní uzel, který je důležitý nejen z hlediska vnitrostátní, ale i mezinárodní dopravy, na úroveň jednadvacátého století. Památkově chráněný objekt výpravní stanice, který v posledních desetiletích neprošel významnějšími úpravami, by se pak měl stát výkladní skříní města.
„Záměr projektu na rekonstrukci výpravní budovy Cheb schválila Centrální komise ministerstva dopravy. Správa železnic v těchto dnech vypsala soutěž na zhotovitele dokumentace pro stavební povolení. Začátek stavby je plánován na příští rok, práce by měly trvat přibližně do roku 2023,“ potvrdila mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová.
Podle jejích slov by měl projekt zahrnout celkovou obnovu památkově chráněné budovy, což by mělo prodloužit její životnost a zvýšit komfort zaměstnanců i cestujících.
„Veškeré stavební zásahy budou probíhat v koordinaci s orgány památkové péče,“ ujistila Pistoriusová s tím, že náklady na opravu budovy nádraží se budou pohybovat ve stovkách milionů korun.
Přesná částka se bude odvíjet od údajů v připravované projektové dokumentaci.
„Dojde k úpravě prostor pro cestující i pro zaměstnance, kteří jsou v současnosti dislokováni na vzdálenějších pracovištích. Ti díky rekonstrukci získají vhodné pracovní prostředí přímo v prostoru železniční stanice. V plánu jsou také úpravy okolí, a to včetně vytvoření nových parkovacích míst,“ doplnila.
Nádraží je chráněnou památkou
Chebské nádraží, které je zařazené na seznam státem chráněných památek, je příkladem moderní železniční budovy. Bylo postavené v letech 1958 až 1962 podle plánů architekta Josefa Dandy.
„Ten se v poválečném Československu na dopravní stavby specializoval. Jeho stěžejními pracemi se v 50. letech staly novostavby nádražních budov v Chebu, Klatovech či Pardubicích,“ uvedl před časem památkář Jakub Chaloupka, který se chebským nádražím dlouhodobě zabývá.
Hlavní devizou funkcionalistické stavby, postavené namísto vybombardovaných secesních budov starého nádraží, je podle jeho slov fakt, že je výrazně ovlivněna stylem Brusel. Ten se v té době hlásil o slovo snad ve všech oblastech.
Celý areál se skládá z výškové výpravní budovy, dvou bočních patrových budov, podchodu k nástupištím a ze tří nástupišť, přičemž dvě jsou ostrovní a jsou samostatně krytá.
„Spolu s velkorysým řešením prostoru před nádražím, který je dnes oproti původní koncepci již značně pozměněný, lze označit celé území za komunikační centrum města,“ vysvětlil význam budovy Chaloupka.
Dodal, že nově postavenou veřejnou stavbu oživila řada uměleckořemeslných prvků a uměleckých děl tehdy celorepublikově uznávaných umělců. Například fasádu zdobí kovový emblém symbolizující spojení města a dopravy od Jaroslava Šajna, v hale je možné vidět mozaiky s kosmickými náměty od Jaroslava Moravce či dělící stěny v prvním patře vytvořené ze skleněných panelů ohýbaného skla od Benjamina Hejlka a Jana Štibycha.
V čekárně je možné vidět dvě mozaiky signované V. S. Krumpachová a v átriu u někdejší celnice stojí kovová plastika od Huga Demartiniho.
