V kraji by se mělo objevit tři sta až šest set mužů a žen v uniformách. Za nápadem stojí především snaha posílit bezpečnost.
„Určitě se nejedná jen o plácnutí do vody. S Armádou České republiky intenzivně jednáme. Už jsme vytipovali i dvě potencionální lokality, kde by mohl útvar sídlit,“ řekl bez bližšího upřesnění krajský náměstek Petr Kubis.
Podle dřívějších informací by náměstek nejraději v kraji viděl útvar ženistů či vojáků 4. brigády rychlého nasazení, který nyní sídlí nejblíže, tedy v Žatci. „Nejdřív se chystáme navštívit ministra obrany, a až poté budeme mluvit konkrétněji,“ dodal Kubis.
Schůzka s Martinem Stropnickým, při níž se bude toto téma detailněji probírat, se podle hejtmanky Karlovarského kraje Jany Vildumetzové uskuteční koncem února.
Vojáci jsou opatrní
Vojáci se ale ke svému angažmá v regionu staví spíše zdrženlivě. Na území Karlovarského kraje jsou už dislokovány vojenské útvary Armády České republiky, a to ve Vojenském újezdu Hradiště a v Karlových Varech.
„Největším vojenským útvarem na území kraje je Středisko obsluhy výcvikového zařízení Hradiště. Sídlí tam i pracoviště Vojenské policie Radošov a odloučená pracoviště Centra zdravotních služeb a Vojenského veterinárního ústavu. Bez příslušníků aktivní zálohy se jedná o bezmála 200 tabulkových míst vojáků z povolání a občanských zaměstnanců, která jsou dnes v drtivé většině obsazena,“ vypočítal Jan Šulc z oddělení komunikace generálního štábu Armády České republiky.
Dále jsou v Karlovarském kraji i dvě vojenské lázeňské léčebny, zázemí tu má také státní podnik Vojenské lesy a statky.
Uniforem v kraji přibývá
„Zmínit musím i skutečnost, že v blízkosti Karlovarského kraje jsou dislokovány vojenské útvary v Žatci či například v Klatovech. Postupně je obnovována posádka Rakovník. O vytvoření nového útvaru v Karlovarském kraji se v tuto chvíli neuvažuje,“ uvedl Šulc.
Jak ale dodal, vojáků v Karlovarském kraji přibývá. V průběhu loňského roku posílila krajská vojenská velitelství a došlo také k navýšení tabulkových míst pro pěší roty aktivní zálohy.
Ani to ale vedení kraje od plánů neodrazuje. „Nevzdáme se, budeme o to bojovat do poslední chvíle. Stáli bychom o 300 až 600 vojáků,“ sdělil náměstek Kubis.
Velký odchod vojáků a rušení kasáren zažil kraj na přelomu milénia. Jako poslední se zavřela brána v kasárnách v Klimentově u Mariánských Lázní. V roce 2006 byl celý areál bezúplatně převeden na obec Velká Hleďsebe. Areál, který dříve obývalo až 2500 vojáků, se měl proměnit v moderní technopark s obytnou čtvrtí s více než 500 byty.
„Slibů padlo hodně, ale byl to takový spíše sci-fi projekt. Dodneška ještě část financí za projekt splácíme,“ připomněla starostka Velké Hleďsebe Jaroslava Brožová Lampertová.
Jestli se o bývalých kasárnách uvažuje jako o oblasti, kam by se vojáci mohli vrátit, starostka neví. Nechce ani moc spekulovat. „Pokud by na to ale přišlo, určitě by se k tomu museli vyjádřit i naši občané,“ uzavřela Lamperová.
