Jan Povýšil, jeden z účinkujících v letošní jevištní show bratrů Cabanů, která...

Jan Povýšil, jeden z účinkujících v letošní jevištní show bratrů Cabanů, která tradičně provází zahájení a závěr karlovarského filmového festivalu v Thermalu. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Z ohňostroje lidé trochu šíleli, říká vozíčkář z festivalové show

  • 0
Dali se dohromady náhodou prostřednictvím Kina bez bariér. Po týdnech příprav v režii bratrů Cabanů nakonec téměř vyvedli z míry publikum při zahajovacím ceremoniálu karlovarského filmového festivalu. V sedě na raketových vozících - model Taliban, jak je s nadsázkou a úsměvem označil moderátor Marek Eben.

Až dosud sledoval vozíčkář Jan Povýšil z Prahy zahajovací ceremoniály mezinárodního filmového festivalu většinou v televizi. Letos si oblékl smoking a televizní diváci se dívali, jak s dalšími vozíčkáři krouží po ležaté osmičce, promítané na pódium festivalového paláce Thermal.

Show měla podle něj jen jednu "vadu". Mobilní baleťáci totiž neviděli, co se za nimi odehrává na plátně. Takže na řadu přijde televize, na které si lze prohlédnout záznam.

"Vůbec nevím, o čem to bylo. Bratři Cabanové si totiž vymyslili zadní projekci, která běžela na plátně za námi," usmíval se Jan Povýšil.

Při zahájení festivalu jsou diváci zvyklí především na vystoupení krásných žen.

"Takovéto roštěnky nechyběly ani letos. Jen byly s kluky na vozíku. Všichni jsme se dali náhodně dohromady přes Kino bez bariér. Diváky naše vystoupení trochu šokovalo, protože byli nejprve ticho. Pak ale začali lidé bouřit, prostě masakr. Potlesk byl docela slušný," vzpomínali účinkující.

Technický servis zajišťoval vozíčkář Tomáš Uhlík. Z Prahy přivezl náhradní kolečka. "Jeden účinkující měl blikací kolečka. Ta se ale chlapcům Cabanům nehodila do režie, takže jsem dovezl ta neblikací."

Původně měli účinkující představení odehrát na sportovních vozících, nakonec z toho ale sešlo a každý vystupoval na svém vlastním doplněném o odpalovací mechanismus v zadní části. "Při samotné šou potom bylo slyšet, jak lidé z ohňostroje trochu šílejí," dodal s úsměvem Povýšil.

V sestavě jsou i paralympionici

Všichni účinkující byli amatéři, kteří se nevěnovali divadlu nebo tanci. Proto byla generálka podle nich náročná. Jak ale říkají, s trenérkou, vlastně drezérkou Ivanou šlo vše zvládnout. Důležité bylo mimo jiné naposlouchat muziku a pohybovat se v jejím rytmu.

Mobilní tanečníci se už nyní těší na reprízu ceremoniálu, i když jej musí celou nastávající sobotu znovu zkoušet. Říkají, že už vědí, jaké vše bude a jak si mají chvíle na jevišti užít. Někteří z nich jsou sice jako paralympionici zvyklí na potlesk desetitisíců lidí, ale slyšet potlesk při mezinárodním filmovém festivalu je prý něco jiného.

Myšlenka bratří Cabanů zaujala Petra Folprechta, kterého veřejnost zná jako "kladeče mikrofonů" ve Velkém sále Thermalu. Doufá, že mobilní tanec zaujme diváky i na závěr festivalu. Všem účinkujícím fandí už jen proto, jak se dokázali s handicapem vyrovnat.

Ředitel Centra pro zdravotně postižené Karlovarského kraje Petr Končel podobné akce vítá.

"Spousta lidí má totiž v hlavě fixovaný názor, že zdravotně postižení jsou jiní. Nejsou. Mají stejné potřeby a stejné zájmy ve všech oblastech. Jen překonávají handicap. Laik by třeba nepochopil, že na naše plesy chodí neslyšící."