Až v druhé polovině října zjistí Rybářství Mariánské Lázně, jak moc špatná sezona byla, už teď ale ví, že šupináči dostatečně nevyrostli. Plánované výlovy rybníků Betlém, Amerika a Regent pro ně samé představují velké překvapení.
„Lovit se bude, ale nemáme kde sádkovat. Může se tak stát, že nakonec vůbec nebudeme lovit, protože není voda na sádky. Něco takového tady nikdo nepamatuje,“ uvedl za Rybářství Mariánské lázně Zdeněk Mašek.
Podle něj hrozí, že pokud v příštích čtrnácti dnech nezaprší, tak nebudou mít rybáři své úlovky kam dát. Což znamená, že se jejich ryby ani nedostanou na český trh a půjdou rovnou na prodej do Německa. Většina mariánskolázeňských sádek jsou totiž takzvané nebesáky, na kterých to minimum srážek, co padlo, není nijak znát.
„Vůbec nevíme, jak to bude. Sestavili jsme sice nějaký plán výlovů, ale jestli budou termíny platit, to nevím,“ svěřil Mašek. Horké léto se podepsalo i na velikosti a množství ryb. „Úhyny jsme neměli, jen běžné provozní ztráty,“ sdělil.
Na ceně kapra se tak výrazně projeví hned několik negativních faktorů od nepříznivého počasí až po nedostatek obilí. „Ryby zkrátka budou menší, dražší a bude jich málo. Co lovíme, tak teď půjde na německý trh,“ řekl.
V současnosti ani jinou možnost nemají, a to kvůli zmíněnému nedostatku sádek. Kromě Němců mají o české ryby zájem i Poláci.
Zoufalou situaci by mohl ještě zachránit intenzivní déšť v příštích čtrnácti dnech, který by doplnil vodu do chovných rybníků. Vše je tak závislé na počasí.
„Horka jsme nějakým způsobem přečkali. Ryby jsou menší, úhyny v prodejních rybách nebyly tak velké, ale násady nám požrali kormoráni. Takový stav nepamatuji. Vždy jsme v této době řešili objem výlovů a predátory, teď se navíc přidal nedostatek vody,“ vysvětlil Mašek. Podle něj začínají zatím lovit malé násady.
Borecké rybníky mají výhodu
Zato chovné Borecké rybníky měly v létě jednu významnou výhodu. Rybáři z Českého svazu rybářů Ostrov je mohli dopouštět z Jáchymovského potoka.
„Celkově u nás situace nebyla tak tragická jako třeba na Moravě. My totiž máme pro boreckou soustavu přivaděč vody a mohli jsme si ji doplňovat podle potřeby,“ vysvětlil jejich hospodář Lumír Pála.
Ale trápily je abnormálně vysoké teploty vody. „Když má přes sedmadvacet stupňů Celsia, tak se přestává krmit. Ryby pak totiž mají vysoké nároky na kyslík a nad ránem měly problém s dýcháním. Tím, že jsme omezili krmení, tak budou menší přírůstky. To ale platí snad pro celou republiku,“ řekl Pála.
Přesto, že své ryby nedávají na trh, tak mají drobné kusy do svých revírů. „Pro Velký rybník máme dostatek násady a něco poskytneme i ostatním organizacím. Ale váhově ty ryby nebudou takové, jaké by si lidé přáli. Minulý rok měly průměrnou váhu kolem kila čtyřicet a letos budou mít lehce přes kilogram,“ vysvětlil Pála.
Drobné šupinaté obyvatele navíc začnou ujídat škůdci, kteří se se železnou pravidelností vracejí na krajské vodní plochy. Nejhorší ze všech jsou kormoráni.
Mariánskolázeňští rybáři jsou ale tak vytížení řešením jiných problémů, že už ani škůdce nezvládají likvidovat. „To už neřešíme. Není na to čas. Bobři nám rozhrabávají hráze a kormoráni žerou ryby. Je to začarovaný kruh, ze kterého není úniku. Někdo tady způsobil tuto situaci s predátory a ochranáři od toho dali ruce pryč,“ zoufá si Mašek.
Podobně na tom jsou i Ostrovští. „Jakmile kormoráni potáhnou na sever, tak se zastaví u nás a nažerou se. Když přiletí čtyřicet takových černých ptáků, tak se během dvaceti minut každý nažere a mašírují dál. Po nich přiletí další hejno. To je náš největší škůdce a druhým je volavka,“ řekl Pála.
