Linka, kde se stáčí Becherovka do lahví. Ty, které neodpovídají výstupní...

Linka, kde se stáčí Becherovka do lahví. Ty, které neodpovídají výstupní kvalitě, linka vyřazuje automaticky. Například tuto s chybějícím uzávěrem. (10. dubna 2014) | foto: Václav Šlauf, MAFRA

V útrobách továrny na becherovku spouští bylinky do pytlů trychtýřem

  • 14
Přes dvě století vzniká v karlovarské továrně tradiční Karlovarská Becherovka. Náklaďáky nejprve navozí dovnitř 96procentní líh, přes dvacet druhů bylin a koření, cukr a další drobné přísady. Za tři měsíce putuje hotový likér do světa.

Ve čtvrtek mířilo české rodinné stříbro, pro které jeho současný francouzský majitel Pernod Ricard hledá kupce (psali jsme o tom zde), naložené na dvou kamionech na Ukrajinu.

Na otázku, jak se dělá becherovka podle tajného receptu z roku 1807, uvedl provozní ředitel Vladimír Darebník, že vše začíná nákupem surovin. Bylinky a koření se dovážejí kromě Evropy i z Madagaskaru, Srí Lanky, či Afriky.

"Výrobu sedmi milionů litrů Becherovky Original a dalších druhů alkoholických nápojů přímo zajišťuje pětatřicet lidí v novém moderním areálu becherovky v Karlových Varech-Bohaticích. Srdcem továrny je digerační místnost, v nichž jsou byliny a koření v tancích zality lihem. Aby bylo každému na první pohled jasné, že je digerace srdcem továrny, má podlaha červenou barvu. Hotový výluh - digerát - putuje do velkých míchacích kádí," vysvětlil ředitel.

V těchto kádích o objemu 50 tisíc litrů se přidává k digerátu líh, cukerný roztok, voda a další ingredience. Vzniklý polotovar zraje několik týdnů. Následuje čeření (odstranění drobných rostlinných částeček), filtrace, vymrazení (ošetření chladem) a před stáčením další filtrace, která zajistí hotovému nápoji jiskru .

30 tisíc litrů lihu v jednom tanku

Becherovka se vyrábí v jedné z nejmodernějších továren pro výrobu lihovin na světě. Prvořadou pozornost při stavbě nové továrny věnovali bezpečnosti.

Střeží si výrobní tajemství

Směs bylin se míchá v horním patře továrny, kam mají přístup jen vyvolení zaměstnanci. Odtud se spouští trychtýřem.

Provozní ředitel becherovky Vladimír Darebník ukazuje trychtýř, kterým...

Provozní ředitel becherovky Vladimír Darebník ukazuje trychtýř, kterým připravená směs bylin putuje do pytlů.

Například v srdci továrny - digeraci - stojí speciální sprcha. Slouží jako první pomoc v případě, že by si pracovník potřísnil oděv nebo kůži vysoce hořlavým koncentrátem.

Nejnebezpečnější částí továrny v karlovarské čtvrti Bohatice je skladování šestadevadesátiprocentního lihu v uzavřených tancích. "Když jsou tanky plné, tak v každém z nich je zhruba třicet tisíc litrů lihu," informoval Vladimír Darebník.

Takovému množství odpovídá i požární stanice s automaticky spouštěnými čerpadly, která mají výkon třináct tisíc litrů vody za minutu. Voda z čerpadel v případě nutnosti zředí obsah alkoholu pod potřebných dvacet procent, kdy už směs nehoří. Do požární nádrže u požární stanice se vejde osm set tisíc litrů vody.

Zatopit i pohnojit

Při prohlídce areálu zaujal fotoreportéra MF DNES přepravní kontejner s vyluhovanými bylinami. Jejich vůni roznášel vítr po celém nádvoří.

V dávných dobách se stála na bylinné zbytky fronta. Zahrádkáři totiž věděli, že když dají byliny se zbytky lihu do pařeniště pod hlínu, tak směs nejenom "dobře topí", ale je to i výborné hnojivo. Nyní jej profesionálně dělá kompostárna v Tisové.

Becherovka jako lék

Bylinného moku se prý doporučuje vypít dvacet gramů ráno a dvacet večer. Paní Becher - Baier, která jako poslední členka rodiny Becherů v Karlových Varech becherovku až do konce druhé světové války vyráběla, se dožila třiadevadesáti let. Zemřela před sedmi lety.

Výroba becherovky končí expedicí. Na export jde více než polovina vyráběného objemu. Po Německu a Rusku je Ukrajina třetím největším odběratelem.

"Spousta cizinců si likér odváží domů jako typický český suvenýr. Vidíme to na pražském letišti, kde je velmi vysoký prodej," ilustruje také ředitel Darebník.

Ještě před expedicí se musí láhve s objemem od 50 mililitrů do tří litrů likéru naplnit. Čtvrtek byl pro výrobu atypický, na lince jezdily naplněné láhve bez kolků přes víčko. Becherovka se totiž vyráběla pro německý trh, kde se nepoužívají kolky.

Becherovod, jak se říká potrubí, v němž becherovka proudí, je opředen různými historkami. Z původní budovy Karlovarské Becherovky na třídě T. G. Masaryka, kde se dnes nachází Jan Becher Muzeum a byla tam historická plnírna, vedlo v zemi potrubí o délce několika kilometrů do zracích sklepů.

"Říkalo se, že potrubí někteří hospodští navrtali a měli tak becherovku zadarmo. Je to ale jenom fáma," usmíval se ředitel Vladimir Darebník. Oproti někdejším několika kilometrům měří dnes potrubí jen několik desítek metrů. A ještě je tak vysoko, takže se k němu nikdo nedostane.