„V uplynulých dnech se z objektu vyvážel nahromaděný komunální odpad. Strážníci ještě v pondělí ráno objekt zkontrolovali, zda uvnitř není nějaký člověk, a bourání začalo. Odhaduji, že potrvá tak týden,“ uvedl starosta Chebu Petr Navrátil.
Zmínil také, že se podařilo významně snížit původní odhad odborníků, kteří spočítali, že za demolici město zaplatí pět milionů. „V konečném důsledku to bude něco kolem milionu korun. Uvnitř nebylo tolik odpadu, s jehož likvidací se při kalkulaci nákladů počítalo,“ řekl.
Město plánuje postupně zbourat všechny budovy. Stát zůstane prozatím jen noclehárna Betlém a několik garáží, které Betlém využívá. Na místě vojenského areálu by v budoucnu mohly vyrůst rodinné domky, bytové domy, možná i stavby občanské vybavenosti, jako jsou různé obchody, služby či restaurace.
Jižní stráň je navíc v příjemné vzdálenosti od historického centra a zároveň v dosahu sportovní a oddechové lokality pod chebským hradem. Prostor kasáren je také vstupní branou pro využití dalších pozemků západním směrem od města. Na nedalekém vrcholu Špitálského vrchu, kterému místní přezdívají sv. Ján, by mohla dokonce vzniknout rozhledna.
Mluví se o tom, že by měla vyrůst na místě uměle navrstvené mohyly, kde v minulosti stával pomník německého pedagoga a zakladatele gymnastického hnutí Friedricha Ludwiga Jahna. Jako symbol německého nacismu byl monument se třemi orlicemi, které se rozhlížely do tří stran, v říjnu 1945 vyhozen do vzduchu.
Jak dál, ukáže územní studie
„V tuto chvíli vzniká územní studie, která rozhodne, jak dál. Zatím nevíme, kdy se z areálu začne odvážet suť. Možná až příští rok,“ doplnil starosta. Územní studie navazuje na architektonickou soutěž, kterou město vypsalo před třemi lety. Ta měla řešit budoucí využití areálu.
Odborníci tehdy předpokládali, že některé historické budovy zůstanou stát. Jenže stav všech objektů se rychle zhoršoval. Zastupitelé proto rozhodli, že nejlepší bude ruiny zbourat. Případný investor by tak mohl začít stavět na „zelené louce“.
Ačkoli plán poslat kasárna k zemi nevzbudil tak bouřlivou reakci jako například likvidace kláštera milosrdných sester, lidé z okolí přesto bourání vnímají se smíšenými pocity.
„Nedokázali jsme se postarat o majetek, který nám tu zanechali předkové. Je obrovská škoda, že jsme jej neuměli využít. Ale už je pozdě. Zbouráním areálu zmizí část naší historie,“ řekl například Rosťa Kováč.
Kasárna u Mostní brány, sevřené ulicemi Havlíčkova a Komorní, začali Chebští stavět už v roce 1912. O dva roky později byl komplex dokončen. Areál po válce nesl jméno Julia Fučíka. Armáda jej opustila po roce 1990.
Následovala dvanáctiletá správa vojenské ubytovací služby a následně v roce 2002 převod budov a pozemků na město Cheb. Podle smlouvy o bezúplatném převodu však město nesmělo kasárna dalších deset let komerčně využívat. Domy tak začaly chátrat, o zbytek se postarali nenechavci.
