Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé ze záchranné stanice pro živočichy vracejí zvířata do přírody

  9:47aktualizováno  9:47
Když se vyplašená samice káněte lesního octne ve vzduchu, nejprve jako by nevěřila, že je volná. Po chvíli však máchne křídly a zamíří k nejbližšímu vysokému stromu. Tady se usadí, vydýchává let a srovnává peří, které jí chvíli předtím lidé při vypouštění pocuchali.

Jan Balga ze Záchranné stanice živočichů na SOOS vypouští vyléčené káně do volné přírody. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Stejně s ní opustili tento týden záchrannou stanici při rezervaci SOOS ještě tři poštolky a kavka. Ta si však po nezdařeném letu ještě chvíli ve voliéře pobude. V mokré trávě jí navlhlo peří. Musí nejprve uschnout.

Záchranná stanice pro živočichy při Přírodní rezervaci SOOS u Františkových Lázní patří do sítě záchranných stanic. Pracuje od roku 1989. Ročně tu přijmou až 150 zvířat.

„Prvořadým úkolem je zvířata ošetřit, a pokud to jde, co nejdříve jim vrátit svobodu,“ uvádí Jan Balga, který má ve stanici poraněná zvířata na starosti. A právě byl u toho, když tamní stanici opouštěly tři poštolky, káně lesní a mladá kavka.

„Ty poštolky jsou letošní mláďata, která vyletěla z hnízda. Lidé je našli na zemi, donesli nám je a my je tu dokrmili a připravili na start do života. Káně je po nárazu. Pták už je ale zdravý a je možné ho vypustit. Tahle mladá kavka se našla v nějakém příkopu, kde ležela ve vodě. Spolupracujeme s ornitologem, všichni ptáci tak mají ornitologické kroužky,“ ukazuje Jan Balga ptáky v přepravkách těsně předtím, než opět mohou roztáhnout křídla svobodně, pod širým nebem.

Desítka ptáků čeká na návrat do volné přírody

V současné době se lidé ze stanice starají o přibližně dvě desítky ptáků. Přibližně polovina z nich čeká, až bude připravena k vypuštění do volné přírody.

„Savce tu už nemáme žádné. Před nedávnem jsme se rozloučili se dvěma kunami a mladou liškou. Tu našli lidé omráčenou na silnici, ale rychle se vzpamatovala, takže už je pryč. Lidé sem nosí ale i mladé zajíce nebo srnky. A to je špatně,“ říká Balga.

„Ta mláďata by měla zůstat v přírodě. Matka si je v trávě najde a dokrmí je. To samé platí o pěvcích. Lidé se často snaží složitě zachránit drozda, kterého našli na zahradě na zemi, ale i tady platí, že matka se o něj postará nejlépe.“

Stanice by podle jeho slov měla nastoupit, až když hrozí, že zvířata bez lidské pomoci zahynou. Jako v případě vzácných mláďat čápů černých, která na SOOS přivezli lesní dělníci i s hnízdem.

„Mláďata odmítala týden přijímat potravu. I když jsme je nakrmili, všechno hned vyvrhla. Pomohli až v Zoologické zahradě v Chomutově, kde pro ně přichystali speciální stravu,“ vzpomíná správce přírodní rezervace SOOS Karel Brož a opět zdůrazňuje, že nejdůležitější je zvířata co nejdříve vrátit zpět do jejich přirozeného prostředí.

„Zejména u mladých ptáků, ale i šelem, dochází k tomu, že si na člověka zvyknou. To by se nemělo stát. Proto například máme ve voliérách otvory, kterými dravce krmíme tak, aby nedocházelo ke kontaktu s lidskou rukou,“ vysvětluje Balga a doplňuje, že právě nyní je k vypuštění ta nejvhodnější doba. Na posekaných polích a loukách najdou opeřenci dostatek potravy.

Podle odborníků je největším nepřítelem volně žijících zvířat silniční doprava. Pro ptáky pak v krajině představují další nebezpečí sloupy vysokého napětí. Ačkoliv s pomocí člověka mají zraněná zvířata vyšší šanci přežít, někdy se stává, že návrat do přírody už není možný.

Ve voliérách záchranné stanice jsou takto umístěni dravci, které jejich poranění odsoudilo k doživotnímu pobytu v kleci. Nejstarším obyvatelem stanice je výr velký, který je zde od roku 1997.



Nejčtenější

Západ Čech obsadili v srpnu 68 i Němci. Tank a hlava rudoarmějce skončily v řece

Tank v řece Ohři se stal symbolem roku 1968 v Karlových Varech.

Ještě padesát let po událostech srpna 1968 starší Karlovaráci vzpomínají, jak se pod jedním z invazních tanků T-54...

Hejtmanka Karlovarského kraje se vdala, svatební šaty si navrhla sama

Hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová se provdala za svého...

Hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová se ve Stanovicích provdala za Jana Mračka. Dlouholetou známost krajské...



Muž vybodoval svého bratra, vydával se za něj při silničních kontrolách

Ilustrační snímek

Velké potíže způsobil svému bratrovi muž, který se za něj vydával při silničních kontrolách. Sám sice unikl trestu za...

Muž musel spoluvězňům sloužit a dávat jídlo. Když neposlechl, zbili ho

Vazební věznice Hradec Králové

Kriminalisté stíhají dva trestance z věznice v Kynšperku nad Ohří na Sokolovsku, kteří šikanovali další odsouzené....

Udeřil jej a vzal do „kravaty“, popsal žalobce zásah policisty proti řidiči

Vladimír Slavotínek (vlevo) u plzeňského okresního soudu.

U Okresního soudu Plzeň-město začalo hlavní líčení s vysoce postaveným policistou Vladimírem Slavotínkem, který je...

Další z rubriky

Hejtmanka Karlovarského kraje se vdala, svatební šaty si navrhla sama

Hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová se provdala za svého...

Hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová se ve Stanovicích provdala za Jana Mračka. Dlouholetou známost krajské...

Kolena se nám rozklepala až po požáru, říkají zachránkyně seniorů

Adriana Tomancová a Kristina Jedličková (zleva), dvojice zaměstnankyň Domova...

Zažili to, co se dá nazvat noční můrou všech, kteří pečují o jakýmkoliv způsobem znevýhodněné lidi, v tomto případě o...

Do práce s dítětem? Přibývá zaměstnavatelů, kteří zajistí hlídání

Ilustrační snímek

Stále více rodičů si může dovolit chodit do práce s dítětem. Na hlídání jejich ratolestí láká stále více zaměstnavatelů...

Najdete na iDNES.cz