Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé ze záchranné stanice pro živočichy vracejí zvířata do přírody

  9:47aktualizováno  9:47
Když se vyplašená samice káněte lesního octne ve vzduchu, nejprve jako by nevěřila, že je volná. Po chvíli však máchne křídly a zamíří k nejbližšímu vysokému stromu. Tady se usadí, vydýchává let a srovnává peří, které jí chvíli předtím lidé při vypouštění pocuchali.

Jan Balga ze Záchranné stanice živočichů na SOOS vypouští vyléčené káně do volné přírody. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Stejně s ní opustili tento týden záchrannou stanici při rezervaci SOOS ještě tři poštolky a kavka. Ta si však po nezdařeném letu ještě chvíli ve voliéře pobude. V mokré trávě jí navlhlo peří. Musí nejprve uschnout.

Záchranná stanice pro živočichy při Přírodní rezervaci SOOS u Františkových Lázní patří do sítě záchranných stanic. Pracuje od roku 1989. Ročně tu přijmou až 150 zvířat.

„Prvořadým úkolem je zvířata ošetřit, a pokud to jde, co nejdříve jim vrátit svobodu,“ uvádí Jan Balga, který má ve stanici poraněná zvířata na starosti. A právě byl u toho, když tamní stanici opouštěly tři poštolky, káně lesní a mladá kavka.

„Ty poštolky jsou letošní mláďata, která vyletěla z hnízda. Lidé je našli na zemi, donesli nám je a my je tu dokrmili a připravili na start do života. Káně je po nárazu. Pták už je ale zdravý a je možné ho vypustit. Tahle mladá kavka se našla v nějakém příkopu, kde ležela ve vodě. Spolupracujeme s ornitologem, všichni ptáci tak mají ornitologické kroužky,“ ukazuje Jan Balga ptáky v přepravkách těsně předtím, než opět mohou roztáhnout křídla svobodně, pod širým nebem.

Desítka ptáků čeká na návrat do volné přírody

V současné době se lidé ze stanice starají o přibližně dvě desítky ptáků. Přibližně polovina z nich čeká, až bude připravena k vypuštění do volné přírody.

„Savce tu už nemáme žádné. Před nedávnem jsme se rozloučili se dvěma kunami a mladou liškou. Tu našli lidé omráčenou na silnici, ale rychle se vzpamatovala, takže už je pryč. Lidé sem nosí ale i mladé zajíce nebo srnky. A to je špatně,“ říká Balga.

„Ta mláďata by měla zůstat v přírodě. Matka si je v trávě najde a dokrmí je. To samé platí o pěvcích. Lidé se často snaží složitě zachránit drozda, kterého našli na zahradě na zemi, ale i tady platí, že matka se o něj postará nejlépe.“

Stanice by podle jeho slov měla nastoupit, až když hrozí, že zvířata bez lidské pomoci zahynou. Jako v případě vzácných mláďat čápů černých, která na SOOS přivezli lesní dělníci i s hnízdem.

„Mláďata odmítala týden přijímat potravu. I když jsme je nakrmili, všechno hned vyvrhla. Pomohli až v Zoologické zahradě v Chomutově, kde pro ně přichystali speciální stravu,“ vzpomíná správce přírodní rezervace SOOS Karel Brož a opět zdůrazňuje, že nejdůležitější je zvířata co nejdříve vrátit zpět do jejich přirozeného prostředí.

„Zejména u mladých ptáků, ale i šelem, dochází k tomu, že si na člověka zvyknou. To by se nemělo stát. Proto například máme ve voliérách otvory, kterými dravce krmíme tak, aby nedocházelo ke kontaktu s lidskou rukou,“ vysvětluje Balga a doplňuje, že právě nyní je k vypuštění ta nejvhodnější doba. Na posekaných polích a loukách najdou opeřenci dostatek potravy.

Podle odborníků je největším nepřítelem volně žijících zvířat silniční doprava. Pro ptáky pak v krajině představují další nebezpečí sloupy vysokého napětí. Ačkoliv s pomocí člověka mají zraněná zvířata vyšší šanci přežít, někdy se stává, že návrat do přírody už není možný.

Ve voliérách záchranné stanice jsou takto umístěni dravci, které jejich poranění odsoudilo k doživotnímu pobytu v kleci. Nejstarším obyvatelem stanice je výr velký, který je zde od roku 1997.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zloděj ukradl kabelku přímo z vitríny obchodu.
VIDEO: Zloděj ukradl z vitríny drahou kabelku přímo pod kamerou

Záznam z videa usvědčil zloděje, který přímo pod kamerou ukradl z vitríny obchodu drahou kabelku. Protože nekradl poprvé, hrozí mu teď až tři roky vězení.  celý článek

Na radnici v Mariánských Lázních se začaly bortit stropy. Problém se týká dvou...
Dřevomorka vyžene z mariánskolázeňské radnice polovinu úředníků

Z budovy mariánskolázeňské radnice se musí vystěhovat více než polovina úředníků. Důvodem jejich nuceného přesunu je havarijní stav dřevěných konstrukcí. Trámy...  celý článek

Výraznější proměnou prošel sokolovský Městský dům kultury naposledy v roce...
Sokolov ještě před plesovou sezonou opraví další část domu kultury

Před hlavní plesovou sezonou dá město Sokolov zrekonstruovat malý sál v Městském domě kultury. Práce za 2,3 milionu korun by měly zmodernizovat prostor, který...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.