Lidé ze záchranné stanice pro živočichy vracejí zvířata do přírody

  9:47aktualizováno  9:47
Když se vyplašená samice káněte lesního octne ve vzduchu, nejprve jako by nevěřila, že je volná. Po chvíli však máchne křídly a zamíří k nejbližšímu vysokému stromu. Tady se usadí, vydýchává let a srovnává peří, které jí chvíli předtím lidé při vypouštění pocuchali.

Jan Balga ze Záchranné stanice živočichů na SOOS vypouští vyléčené káně do volné přírody. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Stejně s ní opustili tento týden záchrannou stanici při rezervaci SOOS ještě tři poštolky a kavka. Ta si však po nezdařeném letu ještě chvíli ve voliéře pobude. V mokré trávě jí navlhlo peří. Musí nejprve uschnout.

Záchranná stanice pro živočichy při Přírodní rezervaci SOOS u Františkových Lázní patří do sítě záchranných stanic. Pracuje od roku 1989. Ročně tu přijmou až 150 zvířat.

„Prvořadým úkolem je zvířata ošetřit, a pokud to jde, co nejdříve jim vrátit svobodu,“ uvádí Jan Balga, který má ve stanici poraněná zvířata na starosti. A právě byl u toho, když tamní stanici opouštěly tři poštolky, káně lesní a mladá kavka.

„Ty poštolky jsou letošní mláďata, která vyletěla z hnízda. Lidé je našli na zemi, donesli nám je a my je tu dokrmili a připravili na start do života. Káně je po nárazu. Pták už je ale zdravý a je možné ho vypustit. Tahle mladá kavka se našla v nějakém příkopu, kde ležela ve vodě. Spolupracujeme s ornitologem, všichni ptáci tak mají ornitologické kroužky,“ ukazuje Jan Balga ptáky v přepravkách těsně předtím, než opět mohou roztáhnout křídla svobodně, pod širým nebem.

Desítka ptáků čeká na návrat do volné přírody

V současné době se lidé ze stanice starají o přibližně dvě desítky ptáků. Přibližně polovina z nich čeká, až bude připravena k vypuštění do volné přírody.

„Savce tu už nemáme žádné. Před nedávnem jsme se rozloučili se dvěma kunami a mladou liškou. Tu našli lidé omráčenou na silnici, ale rychle se vzpamatovala, takže už je pryč. Lidé sem nosí ale i mladé zajíce nebo srnky. A to je špatně,“ říká Balga.

„Ta mláďata by měla zůstat v přírodě. Matka si je v trávě najde a dokrmí je. To samé platí o pěvcích. Lidé se často snaží složitě zachránit drozda, kterého našli na zahradě na zemi, ale i tady platí, že matka se o něj postará nejlépe.“

Stanice by podle jeho slov měla nastoupit, až když hrozí, že zvířata bez lidské pomoci zahynou. Jako v případě vzácných mláďat čápů černých, která na SOOS přivezli lesní dělníci i s hnízdem.

„Mláďata odmítala týden přijímat potravu. I když jsme je nakrmili, všechno hned vyvrhla. Pomohli až v Zoologické zahradě v Chomutově, kde pro ně přichystali speciální stravu,“ vzpomíná správce přírodní rezervace SOOS Karel Brož a opět zdůrazňuje, že nejdůležitější je zvířata co nejdříve vrátit zpět do jejich přirozeného prostředí.

„Zejména u mladých ptáků, ale i šelem, dochází k tomu, že si na člověka zvyknou. To by se nemělo stát. Proto například máme ve voliérách otvory, kterými dravce krmíme tak, aby nedocházelo ke kontaktu s lidskou rukou,“ vysvětluje Balga a doplňuje, že právě nyní je k vypuštění ta nejvhodnější doba. Na posekaných polích a loukách najdou opeřenci dostatek potravy.

Podle odborníků je největším nepřítelem volně žijících zvířat silniční doprava. Pro ptáky pak v krajině představují další nebezpečí sloupy vysokého napětí. Ačkoliv s pomocí člověka mají zraněná zvířata vyšší šanci přežít, někdy se stává, že návrat do přírody už není možný.

Ve voliérách záchranné stanice jsou takto umístěni dravci, které jejich poranění odsoudilo k doživotnímu pobytu v kleci. Nejstarším obyvatelem stanice je výr velký, který je zde od roku 1997.

Nejčtenější

Trhovci rychle zavřeli před inspektory stánek i se zákazníky z Německa

Prodejci nažehlují na padělky loga chráněných značek.

Čtyřčlenná německá rodina se v minulém týdnu stala nedobrovolným zajatcem trhovců v Železné Rudě na Klatovsku. Když na...

Picí hala v Kyselce pořádně prokoukla. Opět se v ní promítají filmy

Kino, Kyselka. Díky iniciativě obce a s přispěním kraje a Karlovarských...

Budova v Kyselce v Karlovarském kraji byla postavena v letech 1887–88 jako Picí hala (Trinkhalle), od roku 1962 plní...

Obří dluhy znamenají konec porcelánky, vaz jí zlomil vývoz jen do Ruska

Výrobu bývalé Karlovarské porcelánky převzala firma Hingis

Do tristní finanční situace se dostala starorolská porcelánka Moritz Zdekauer. Má závazky ve výši téměř 35 milionů...

Umírající chce podle duchovního slyšet jen pár základních vět

Otec Vít Metoděj Kout na věži chrámu svaté Olgy, který prochází náročnou...

Důležité je vědět, že jsem pro blízkého před smrtí udělal vše, a pak se stačí jednoduše rozloučit: Děkuji, dovoluji ti...

Muž si posílal s třináctiletou dívkou erotické fotky, hrozí mu vězení

Ilustrační snímek

Erotické fotografie si s nezletilou dívkou vyměňoval po internetu muž z Karlovarska. Posílal si s ní i zprávy se...

Další z rubriky

Do škol projdete, aniž by vás někdo zastavil, říká bezpečnostní poradce

Libor Sladký, prezident Asociace bezpečná škola.

Jak se zachovat, když se do školy dostane nebezpečný člověk nebo když hoří. I v tom radí školám v Karlovarském kraji...

V Chebu chystají vyhlášené vánoční trhy, kluziště vydrží do Nového roku

Začaly přípravy na pověstné Chebské vánoční trhy. Stavba zvoničky, na níž je...

Cheb se chystá na tradiční adventní trhy. Na náměstí Krále Jiřího už začaly růst dřevěné stánky a co nevidět začnou i...

Umírající chce podle duchovního slyšet jen pár základních vět

Otec Vít Metoděj Kout na věži chrámu svaté Olgy, který prochází náročnou...

Důležité je vědět, že jsem pro blízkého před smrtí udělal vše, a pak se stačí jednoduše rozloučit: Děkuji, dovoluji ti...

Seriál o motorickém vývoji: Jak ve druhém roce dítě podpořit, aby se vyvíjelo správně?
Seriál o motorickém vývoji: Jak ve druhém roce dítě podpořit, aby se vyvíjelo správně?

Ve druhém roce se z kojence stává batole a jeho vývoj jde stále kupředu. Podívejte se, jaké aktivity mu v něm pomohou.

Najdete na iDNES.cz