Kynžvartskou daguerrotypii daroval kancléři Metternichovi Louis Mandé Daguerre.

Kynžvartskou daguerrotypii daroval kancléři Metternichovi Louis Mandé Daguerre. | foto: archiv

Zámek Kynžvart výjimečně ukáže předchůdce fotografie i katovu kroniku

  • 0
Zámek Kynžvart na Chebsku otevírá svoji pokladnici a návštěvníkům v těchto dnech nabízí jedinečnou exkurzi do minulosti. V rámci běžné prohlídkové trasy zájemci uvidí řadu unikátů, které jsou jindy ukryté v depozitářích.

OdkazV zámeckých interiérech se pouze v září představí výběr vzácných předmětů, které z klimatických a bezpečnostních důvodů nelze vystavovat běžným způsobem po celou sezonu.

„K těm nejcennějším patří například zlaté a orientální mince, kronika města Chebu psaná chebským katem Karlem Hussem či kolekce bohatě zdobených kněžských rouch. Nechybí vzácné rukopisy z 12. až 19. století a soubor jedinečných daguerrotypií. To jsou vlastně první fotografie. Ty, které vystavujeme na zámku, vznikaly mezi lety 1840 až 1855,“ uvádí kastelán zámku Ondřej Cink.

Dodal, že o tato díla je obohacena druhá návštěvní trasa nazvaná Zámecké muzeum. Prohlídku provázejí zvláštní opatření, která mají jedinečné sbírkové předměty ochránit. K nejchoulostivějším předmětům patří vedle textilu a papíru právě staré fotografické filmy a snímky.

„Při exponování takového předmětu je potřeba zajistit především vhodné osvětlení, tedy nejlépe tmu. Předmět je osvětlen jen na nezbytně dlouhou dobu, kdy si jej návštěvníci prohlížejí. Důležitá je také stálá teplota a optimální vlhkost vzduchu. Pokud nebudou podmínky dodrženy, hrozí rozpad materiálu, ztráta barevnosti a celkové znehodnocení historické informace,“ varuje kastelán.

Zámek se touto akcí zapojuje do Dnů evropského dědictví a navazuje na cyklus akcí v loňském roce, kdy veřejnosti prezentoval egyptologické sbírky a kodex magdeburský.

Vzácná šavle i kolekce antických mincí

K předmětům z depozitářů patří například honosná šavle knížete Metternicha. Pochází z 1. poloviny 19. století a patřila zakladateli zámeckého muzea. Nebyla určena k boji, ale sloužila k reprezentaci svého majitele. Čepel je vyrobena z damascenské oceli, rukojeť je ulita z mosazi a silně pozlacena, stejně jako pochva.

Dalšími vystavenými unikáty jsou platidla z rozsáhlé sbírky mincí, která čítá kolem 12 tisíc kusů. Mezi nejcennější patří kolekce zlatých antických mincí a soubor ojedinělých ražeb z období středověku. V jedné z vitrín návštěvníci uvidí i orientální platidla nezvyklých tvarů.

Daguerrotypie

Zjednodušeně řečeno je to předchůdce fotografie. Za nejcennější na světě je považována takzvaná Kynžvartská daguerrotypie. Je to obrázek s motivem uměleckého zátiší, který vytvořil francouzský vědec a vynálezce Louis Jacques Mandé Daguerrev roce 1839. Ještě před zveřejněním svého objevu jej osobně věnoval kancléři Metternichovi. Dodnes je na paspartě dochováno jeho vlastnoruční věnování. Dnes má tato daguerrotypie statut movité národní kulturní památky a byl podán návrh na prohlášení za památku UNESCO.

Zcela výjimečně je na Kynžvartu k vidění originál nejvýznamnějšího díla Karla Hussa. Je to čtyřdílná Kronika města Chebu. Poslední chebský kat Huss ji napsal vlastní rukou a doplnil o řadu příloh, například opisy, tisky, malované obrázky či dopisy. Zachycovat dějinné události kolem města Cheb začal v roce 1797, ve svých šestatřiceti letech, a v psaní pokračoval až do roku 1829, kdy už působil na Kynžvartu.

„Kronika je cenná zejména v regionálních souvislostech. Nezachycuje jen sled historických událostí, ale text je Karlem Hussem doplněn pohledy na město, vycházejícími ze starých rytin. Hussovy rukopisy, vázané v kůži, jsou mistrovsky ilustrovány vodovými barvami, neboť autor byl zároveň dovedný malíř,“ vysvětluje kastelán a ukazuje akvarely, na nichž Huss zachycuje podoby městského znaku, řádové, šlechtické a měšťanské erby a jednotlivé městské stavy.

Mezi nejcennější poklady v zámeckých sbírkách však patří soubor daguerrotypií. Všechny neobyčejné exponáty mohou návštěvníci vidět za nezměněné vstupné.