Obec se pustila i do obnovy zámeckého parku. Roste v něm například 350 let starý dub. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Zámek ve Štědré čeká nová éra. Obec začne vracet tvář komnatám

  • 0
Nová etapa rekonstrukce čeká zámek ve Štědré, který od roku 2011 zachraňuje radnice před spadnutím. Památka má za sebou klasické "tvrdé" práce, které přinesly třeba novou střechu. Nyní se řemeslníci konečně mohou pustit do interiérů.

"Doteď jsme dělali opatření, aby zámek nespadl. To samozřejmě nemohu zcela vyloučit ani teď, ale čekají nás příjemnější věci," těší se starosta Štědré František Pánek. Obec se pustí do restaurování interiérů, štuků, opravy oken i dveří. Letos by chtěla stihnout pět místností z pětačtyřiceti, které zámek má.

"S pracemi jsme už začali. Budeme odvážet dveře a štuky, takže interiéry budou zpočátku vypadat hrozně," konstatoval starosta. Pokud bude podle něj obec postupovat tempem pěti místností ročně, zámek by mohla opravit za devět let.

Stejně jako v předešlých letech se Štědré podařilo získat na obnovu památky granty. Krajský úřad přispěl dvěma sty tisíci, od ministerstva kultury má Štědrá příslib 900 tisíc korun. Nějaké peníze vždy vyšetří i ze svého rozpočtu. Kromě dotací na opravy zámku se obci podařilo získat i příspěvek ze Státního fondu životního prostředí, a to 1,5 milionu korun na obnovu okolního parku.

"Měsíc jsme v něm káceli, pak začali hnízdit ptáci. Práce jsme proto museli zastavit a čekáme, až mladí vyletí z hnízd. Počítáme ale, že příští rok bude ozdravení parku u konce," věří František Pánek.

Sklepení se promění v alchymistickou a penězokazeckou dílnu

Doba, kdy si vedení obce bude moci říct: máme to za sebou, je sice ještě daleko, nicméně starosta a jeho kolegové už teď vymýšlejí, jakou expozici opravená památka nabídne. V přízemí zámku pomalu chystá výstavu tvorby výtvarníků Dalibora Nesnídala a Milana Bauera. Ve sklepení zase plánuje zážitkovou expozici pro děti. Její součástí bude alchymistická a v budoucnu i penězokazecká dílna.

Původní vybavení zámku, kterým by se mohla památka pochlubit, se totiž jen těžko vrátí. Šlechtický rod Kokořovců, jemuž památka patřila do roku 1915, byl totiž velmi chudý, a jak zámek měnil majitele, vybavení se postupem doby ztratilo. Včetně kokořovské obrazárny, jejíž součástí bylo i několik obrazů barokního malíře Petra Brandla.

"O Kokořovcích toho víme jen velmi málo. V podstatě jen jména, rodinné vazby a to, že neválčili a nikomu nic neprovedli," vyjmenoval František Pánek.

Po Kokořovcích získal panství rytíř Josef Menšík, který jej vlastnil do roku 1945. Poté přešel zámek i s parkem do majetku československého státu a používala jej lesní správa, státní statek či JZD. V roce 1991 jej koupil soukromý majitel a památka chátrala do té doby, než ji získala obec.