S podporou ašského starosty a krajského zastupitele Dalibora Blažka se s krajským náměstkem pro školství Václavem Sloupem sešel například ředitel ašské společnosti Astos Machinery Aš Michael Ondraschek a také ředitel firmy HF-Czechforge Jiří Strádal.
"Před časem jsem začal objíždět největší zaměstnavatele v regionu a snažíme se najít nějaké řešení. Všichni se shodují, že střednímu školství chybí jakákoliv pravidla," uvedl Ondraschek. "Inicioval jsem jednání zaměstnavatelů z Ašska a okolí s vedením kraje. Smutné je, že nikdo neřeší, jaké by v kraji měly být školy a obory a jak je bude podporovat," naznačil.
A jak problém vnímá náměstek Sloup? "Zajímá nás, co potřebují podnikatelé a zaměstnavatelé ve strojírenství na Chebsku a Ašsku od středních škol a učilišť zřizovaných Karlovarským krajem, jaké absolventy by školy měly nabízet, aby naplnily požadavky konkrétních regionálních firem," podotkl.
Zaměstnavatelé chtějí absolventy "na míru"
"Zástupci společností nabídli možnost praktického výcviku žáků škol. Požadavek firem zněl jasně, velmi by stály o to, aby kraj připravil absolventy technických oborů takzvaně na míru. Aby například uměli číst technické výkresy, pracovat podle nich a kteří by vůbec měli aktivní přístup k práci," popsal náměstek.
Setkání hodnotí jako inspirativní. "Nyní mám přesnou představu, co potřebují dva největší zaměstnavatelé v oboru kovoobrábění na Chebsku. Byl bych rád, kdyby se nám podařilo v této věci zapojit i hospodářské komory, které by přicházely s požadavky firem, s návrhy na změny. S firmami nadále budeme v kontaktu, budeme se zabývat přizpůsobením oborové struktury především ISŠ Cheb, ale se zaměstnavateli chceme konzultovat i obsah oborů, aby absolventi škol byli schopni uspět na trhu práce a dostát představám firem," slíbil Sloup.
Čtyři roky se nic nezměnilo, říká ašský starosta
"První kulatý stůl jsme svolali už před pěti lety na základě požadavků strojírenských firem z Ašska," připomněl ašský starosta Blažek.
"Za účasti ředitelů společností, středních škol, zástupce hospodářské komory jsme tehdy debatovali s radním Vratislavem Emlerem o situaci ve středním školství dvakrát po sobě, ale nikam jsme se nepohnuli. Radní Emler poté přestal komunikovat, a za celé čtyři roky se nic nezměnilo," poznamenal Blažek.
O nesmyslné obory nestojíme, hlásí firma
Sami manažeři připomněli, že se změny v krajském školství se neobejdou bez důkladné inventury všech oborů, které se dnes studují, bez selekce těch oborů, jež produkují budoucí nezaměstnané.
"Udivuje mě, že se tu vyučují takové obory jako třeba manažer textilní výroby. Přitom textilní výroba už tady dávno není. Školy dostávají peníze podle počtu studentů. Ředitelé škol tvrdí, že jejich jediným úkolem je chovat se tržně. Výsledek je, že se otevírají líbivé obory. Jejich absolventi jsou na pracovním trhu prakticky nepoužitelní," zdůraznil Ondraschek.
"Je třeba hledat cesty, jak povzbudit zájem o technické disciplíny, jak u rodičů odbourat zažité představy, že peníze se dají vydělat jen v kanceláři. Dnes je situace taková, že mnozí absolventi středních škol jsou rádi, že mohou pracovat na podřadných pozicích v supermarketech, přitom jsou zde prosperující strojírenské firmy, které musí přijímat agenturní zaměstnance z ciziny, protože naše střední školství naše absolventy nedokáže vyprodukovat," dodal Blažek.
