Letos organizátoři poukážou také na egerlandské tradice. „Kultura Egerlandu byla typická pro velkou část Chebska a kontinuitu tam můžeme spatřovat už od středověku. Vyznačuje se také vlastním nářečím, kterému Němci nerozumí. My ho připomeneme egerlandskými zpěvy,“ uvedl Filip Prekop, archeolog loketského Národního památkové ústavu, který patří k zakladatelům spolku.
Ten je nyní téměř u konce se získáním pozemků, na kterých se nacházely lauterbašské rybníky. V současné době patří pod nedalekou obec Rovná, její zastupitelé už s převodem majetku souhlasili.
„S rybníky souvisí jeden z nejvýraznějších projektů našeho působení v zaniklém městě. Chtěli bychom minimálně zlikvidovat ekologickou zátěž z pivovarského rybníka, kde se nacházejí ropné produkty a podobně,“ popsal Filip Prekop.
Setkání v Čisté
Internetový průvodce městem funguje na lauterbach.terra-incognita.cz |
Vodní hospodářství bylo ve městě velmi specifické, neboť se jedná o vrcholovou část Slavkovského lesa. Tamní rybníky měly za úkol chytat vodu a udržovat ji v krajině.
„Bylo to klíčové pro tamní život. Nyní jsme našli písemné prameny o tom, že pivovar pocházel z 16. století a úzce souvisel s rozvojem hornictví,“ uvedl Filip Prekop.
Lauterbach se stal hornickým městem díky sousednímu dolu Jeroným. V 19. století žilo v Lauterbachu kolem dvou tisíc lidí. Po vyhnání českých Němců srovnala město se zemí armáda a natočila při tom instruktážní film Boj o osadu.
V posledních letech se zaniklému městu začali věnovat odborníci sdružení právě ve spolku Terra Incognita. Výsledky svého bádání lidem průběžně představují a založili také internetového průvodce městem. Shromažďují tam i vzpomínky pamětníků, kteří ve městě žili.
Letos Terra Incognita navázala spolupráci se spolkem Antikomplex, který se snaží napomáhat přerodu české společnosti. S jeho pomocí chystá v Lauterbachu další projekty.
