Do velkého finále míří zápis hornických památek na Seznam světového dědictví UNESCO. Z Karlovarského kraje jsou mezi nimi například nedávno zpřístupněné středověké doly u Abertam nebo Božího Daru či památky v Jáchymově.
Koncem září kvůli zápisu dorazila do Krušných hor dvoučlenná expertní mise Mezinárodní rady památek a sídel (ICOMOS), což je nevládní organizace a poradní orgán UNESCO pro výběr nominovaných památek.
Odborníci, z nichž jeden je Skot a druhý Belgičan, stihli během jedenácti dní navštívit všech pětaosmdesát pamětihodností. V regionu byli oficiálně, ovšem požádali, aby se o tom příliš nevědělo.
„Experti ze své návštěvy zpracovávají další zprávu, která bude předmětem zařazení montánního regionu na seznam. Je to možná jeden z posledních kroků, který se tady udál,“ uvedl krajský náměstek pro kulturu a památky Petr Zahradníček. Upozornil přitom, že inspektoři o svých závěrech nemohou mluvit. Jak to s památkami vypadá, se zatím mohou zástupci kraje jen domnívat.
Jedním z průvodců, který dělal expertům společnost, byl Michal Urban, ředitel společnosti Montanregion Krušné hory – Erzgebirge. Vzhledem k množství nominovaných lokalit a krátkému času připodobnil misi k maratonu.
„Navštívili jsme přes sto míst na obou stranách hranice. Nutné to bylo, aby si komisaři udělali obrázek, jak vypadají a zejména jaká je možnost zachování jejich mimořádné univerzální hodnoty,“ řekl.
Experti prý sami sebe označují za oči a uši ICOMOS a to, co v Krušných horách viděli a slyšeli, předají svým kolegům. Ti se pak budou na výběru nominovaných památek podílet.
„Znamená to tedy, že jejich názor je velmi důležitý, nicméně jde jen o střípek celkového výběru, který bude pokračovat a také pokračuje,“ uvedl ředitel.
Z Paříže, kde má UNESCO svou centrálu, už totiž dorazily další otázky, a to jak na českou, tak německou stranu. Ty bude třeba zodpovědět. „Zda mohou některé z výběru vypadnout, nelze v tuto chvíli předjímat. Budeme čekat na to, jaké otázky ze strany ICOMOS přijdou. Zároveň bude i takzvaný panel, což je slyšení přímo v Paříži, kde se bude odpovídat na některé věci, a teprve na základě toho budeme vědět víc,“ popsal Michal Urban.
Experti se v Krušných horách setkali nejen se zástupci ministerstev a lidí z oblasti památkové péče, ale také třeba se starosty a členy hornických spolků, které se podílejí na zpřístupňování dolů a snaží se o další rozvoj regionu.
Hornické památkymířící do UNESCO O zápis usilují zástupci Karlovarského a Ústeckého kraje a Saska Karlovarský kraj nominoval: památkovou zónu v Jáchymově včetně Královské mincovny, důl Mauritius na Hřebečné u Abertam, Zlatý kopec u Božího Daru se štolou Johannes, památkovou zónu Horní Blatná a Vlčí jámy a Věž smrti ve Vykmanově. Ústecký kraj nominoval: Měděnec a k němu náležící vrch Mědník, štolu Marie Pomocné, štolu Země zaslíbená, Krupku a k ní náležící historické centrum, štolu Starý Martin, kapli sv. Wolfganga na Cínovci, starou hornickou stezku z Dolní do Horní Krupky a Rýžoviště. Do projektu je v Sasku zapojeno celkem čtyřiačtyřicet míst se zhruba pěti stovkami historických objektů. Jde o hornické oblasti Altenberg, Freiberg, Marienberg, Annaberg, Schneeberg, Schwarzenberg a oblasti uranové a uhelné těžby. |
Například v Abertamech, které mají ve svém katastru důl Mauritius, je v hornickém spolku i starosta Zdeněk Lakatoš. Z návštěvy měl dobrý pocit.
„Aby to nebylo tak strohé, oblékli jsme se do našich uniforem a zazpívali jim. Odborníci byli příjemně překvapeni a myslím, že všechno dobře dopadlo,“ uvedl.
O tom, zda hornické památky z Krušných hor skutečně vstoupí do UNESCO, se rozhodne na 40. zasedání Výboru pro světové dědictví, které se uskuteční příští rok v červnu v tureckém Istanbulu.
Když všechno dobře dopadne, pamětihodnostem se tak dostane nejvyššího stupně ochrany a bude pro ně snazší sáhnout si na dotace. Protože je hojně vyhledávají lidé, města a obce se mohou těšit na příliv turistů a tím pádem na peníze, které v nich utratí.
S nápadem zapsat hornické památky na prestižní seznam přišli Sasové už v roce 1998. Stál za ním profesor Báňské akademie Technické univerzity ve Freibergu Helmut Albrecht. Už tehdy si byl vědom toho, že celý projekt překračuje státní hranice a nebylo by od věci spojit se také s českou stranou. Na nápad mu nejprve kývli představitelé Ústeckého kraje, později se přidal i Karlovarský kraj.
Ačkoli byl s přípravou podkladů nejprve pozadu, díky úsilí zdejších lidí zabývajících se památkovou péčí se mu podařilo skluz rychle dohnat.
