Předběžné počty budoucích prvňáků už se rýsují ředitelům základních škol v regionu. S číslem ještě mohou zamíchat odklady školní docházky nebo třeba stěhování, ale už teď je jasné, že v některých městech přijde do prvních tříd o něco méně dětí než minulý rok, kdy vrcholil nedávný babyboom.
Poznají to například ředitelé osmi obecních škol v Chebu, kde oproti loňsku celkově ubyly skoro dvě třídy.
„V letošním roce zapsali rodiče 374 dětí s tím, že přibližně padesátka jich požádala o odklad a číslo ještě není konečné. I tak je ale zapsaných prvňáčků o devětatřicet méně, než v předešlém roce,“ uvedla Simona Liptáková, mluvčí chebské radnice.
Na definitivní počet si však musejí chebští učitelé počkat do září, neboť kromě odkladů se do něj může promítnout i migrace početné vietnamské komunity. Takzvaný babyboom pociťovalo město podle Františka Jindráčka z radničního odboru školství v uplynulých čtyřech letech, kdy počet dětí mírně, avšak pravidelně vzrůstal.
Ostrov se úbytku lidí nebojí, má průmyslovou zónu
Regionální zajímavostí je Ostrov, jehož čtyři obecní školy jsou zcela zaplněné. Například v Základní škole v Masarykově ulici chodí k zápisům stále podobný počet dětí. Ředitel Helmut Harzer však kvůli nižšímu počtu odcházejících deváťáků může otevřít pouze dvě první třídy, zatímco vloni to byly tři.
„Bude v nich po osmadvaceti dětech, což je dost. Optimální stav je dvaadvacet až pětadvacet, to jsem ale nezažil zhruba patnáct let,“ řekl.
Počítá s tím, že nějaká místa by se mohla uvolnit po odkladech a odchodech žáků do prim gymnázií. Podle starosty města Pavla Čekana Ostrov možná demografický úbytek vůbec nepocítí, a to kvůli plánovaným novým místům v tamní průmyslové zóně.
„Společnost KE Elektrik už postavila dvě haly. Pokud všechno dobře dopadne, firma Witte chce stavbu závodu zahájit do konce letošního pololetí. Kolaudaci plánuje ke konci roku a od prvního ledna zkušební provoz,“ popsal.
Podle jeho zkušeností pracuje ve městě řada rodičů, a jestli jejich počet ještě vzroste, bude možná zapotřebí zauvažovat o tom v rozvojovém plánu.
Jedním z měst, kde počet dětí klesá jen mírně, je Sokolov. Podle vedoucí odboru školství tamního městského úřadu Simony Randové jich přišlo k zápisům 318, zatímco vloni to bylo 316.
O školu v Poštovní je nebývalý zájem
Zhruba stejný počet prvňáčků očekává i krajské město. Ročník 2009 byl totiž relativně silný, tedy podobný jako ten předešlý. Výjimečná je v tomto ohledu škola v Poštovní ulici, kde počítali, že otevřou tři první třídy. Jenomže zájem předčil všechna očekávání a zapsalo se více než sto dětí. První třídy tak budou nakonec hned čtyři.
„Stejný počet dětí, jaký tu bude nyní, zažila škola někdy ve svých úplných počátcích v šedesátých letech. Je to úžasné,“ pochvaloval si krátce po zápisech ředitel Jan Poula.
Slabší účast u zápisů pocítila základní a základní umělecká škola ve Šmeralově ulici. „Zapsalo se nám o čtyřicet dětí méně. Sice opět otevřeme dvě třídy, ale nebudou po třiceti, nýbrž po pětadvaceti dětech,“ uvedl ředitel Břetislav Svoboda.
Podle údajů z karlovarského magistrátu by mělo být dětí v prvních třídách letos naposledy relativně dost, od příštího roku začne jejich počet výrazněji klesat. Zatímco v roce 2009 se v Karlových Varech narodilo 508 dětí, o rok později jich bylo 479, v roce 2012 už jen 426.
Pokles v kraji by měl trvat dvacet let. Mírně se opět zvýší mezi roky 2035 až 2038. Do základních škol tak o něco silnější ročníky nastoupí nejdříve roku 2041.
