Organizátoři připravili celkem tři kola, přičemž nočního závodu se zúčastnilo jen pětadvacet závodníků. V Krušných horách bylo v noci na neděli až minus 27 stupňů. „Normálně na podobné závody jezdí 50 až 60 musherů. Letos se asi zalekli mrazu,“ uvedl ředitel závodu Milan Šindelář.
„Část z nich možná odjela do Itálie, kde se ve stejném termínu jede závod Mistrovství Evropy ve sprintu a MIDu. Tedy přesně v těch kategoriích, které se jedou i v Abertamech,“ doplnil další z možných důvodů skromného startovního pole hlavní rozhodčí Roman Habásko. Přesto se v Krušných horách sešla širší špička českých musherů.
Připravit samotný závod bylo podle Milana Šindeláře dost složité. I když letošní zima není na sníh chudá, museli organizátoři zrušit původní lednový termín právě kvůli tomu, že zrovna v té době sníh nebyl. „Eduardův MID je v podstatě teprve třetím letošním sněhovým závodem v Česku. I proto je mi trochu záhadou, proč závodníci nepřijeli,“ posteskl si Šindelář.
On sám se samozřejmě na start postavil. Musheringu se věnuje od roku 1990. „Na mráz jsme zvyklí,“ řekl muž, jehož tvář zdobí plnovous, za který by se nemusel stydět ani Krakonoš.
Mushering není jen koníček, ale i životní styl. A tomu musí nadšenci přizpůsobit prakticky celý svůj život. „Je to jednoduché. Jednoho psa vám někdo pohlídá, ale osm těžko,“ řekl Šindelář v narážce na osmihlavou smečku psů husky, která táhne jeho saně. „Celý život mushera se točí právě kolem psů,“ doplnil.
Sám začínal malamuty. „Teď už ale mám u domu druhou generaci husky,“ uvedl Šindelář. Jeho dům ostatně jasně dokazuje, že se život správného mushera řídí potřebami psů. Ředitel závodu a aktivní závodník totiž vyměnil už před řadou let svůj městský byt za dům v Hřebečné u Abertam.
Ačkoli život se závodními psy není jednoduchý, Milan Šindelář by ho už neměnil. I když nezná slovo dovolená a v létě, kdy by si mohl dát trochu „oraz“ vydělává peníze na další zimní sezonu. A odpočinek? „Při závodech,“ odpověděl Šindelář bez váhání.
