V období zavedení přísných opatření proti šíření nákazy koronavirem se v zemi život zastavil. A to doslova. Složitá situace dopadala na firmy podnikající ve službách, gastronomii, cestovním ruchu a kultuře, ušetřeny nebyly ani průmyslové podniky. S problémy se potýkali také dopravci.
Mohl byste toto období zhodnotit?
Uplynulé měsíce byly pro nás určitě nejtěžší za mnoho předchozích let. Zejména z pohledu nepřehledných a chaotických pokynů. Jednotlivá nařízení vlády i objednatelů dopravy, tedy krajů a měst, přicházela téměř ze dne na den a vyžadovala velké fyzické a zejména psychické vypětí všech pracovníků. Složité bylo i zajišťování nutných ochranných prostředků pro zaměstnance. Opět se ale ukázalo, že máme dobrý tým lidí. Chtěl bych všem poděkovat, především našim řidičům. Ti byli - a po celou dobu jsou - v první linii. S mimořádnou situací se vyrovnali obdivuhodně. Troufnu si říci, že celá veřejná doprava díky nepřerušené přepravě cestujících, ale i nákladní doprava, která zajišťovala zásobování zbožím, patřily a patří ke klíčovým odvětvím v rámci celé republiky.
Jak konkrétně vás koronakrize postihla?
Velmi významně. Výrazně ubylo cestujících v autobusech, v určitém období března a dubna se jezdilo zcela zdarma bez výběru tržeb. Uzavřením škol nám také ubyla velmi důležitá skupina cestujících, tedy děti, žáci a studenti, což trvá dosud. Podle předpokladů snad začnou jezdit od září. Dále přestali využívat veřejnou dopravu i senioři, jejichž počet v autobusech díky využívání 75% slevy na jízdném předtím stále narůstal. V současné době jsme zhruba na 60% předpokládaných výnosů a do konce roku zcela určitě naplnění plánu nedosáhneme.
Co to pro firmu znamená?
Že autobusovým dopravcům v kraji schází tržby z jízdného a kompenzace za slevy z jízdného dětí, žáků, studentů a seniorů ve výši desítek milionů korun. To je nyní pro nás nejdůležitější úkol k řešení. Máme propočteno, že stávající výše kompenzace bude vyčerpána nejpozději v průběhu měsíce října. Jednáme tedy s Karlovarským krajem jako objednatelem dopravy, zároveň i s ministerstvem dopravy jako poskytovatelem kompenzací za slevy z jízdného. Zatím je snad dohodnuto, že budou dopravcům dofinancovány chybějící prostředky za období nouzového stavu a hledá se právní rámec, jak a z čeho poskytnout ostatní chybějící prostředky do konce roku. Problém už zřejmě vyřešilo Ministerstvo dopravy vůči svým železničním dopravcům, u kterých si veřejnou dopravu objednávají. Takže by mělo být možné tento princip využít i pro autobusové dopravce v našem kraji. Dopravci jsou připraveni jako krajní řešení vymáhat náhradu škody soudní cestou.
Museli jste v souvislosti s koronakrizí udělat nějaká opatření? Propouštěli jste?
Vzhledem k tomu, že máme jednotlivé činnosti diverzifikované a vzájemně se doplňují, nemuseli jsme propouštět. Provoz autobusových linek byl po celou dobu zajištěn, došlo pouze k mírnému omezení spojů. V zájezdové dopravě jsme ale zaznamenali totální propad poptávky. Všechny zájezdy byly v zásadě ze dne na den zrušeny, propad tržeb činil okamžitě téměř dva miliony korun. Tato situace nadále pokračuje. Zároveň jsme ale mohli zájezdové řidiče využít v oblasti Chebska, kde jsme měli dlouhodobě jejich nedostatek. Část zaměstnanců využila možnost čerpat řádnou dovolenou.
Obrátili jste se s žádostí o pomoc na stát?
Využili jsme v jednotlivých případech takzvaný kurzarbeit u některých kategorií pracovníků v době, kdy se jezdilo v autobusech zdarma a například služeb pokladních a informátorek nebylo potřeba. Tito zaměstnanci tedy byli doma za sto procent mzdy. V okamžiku, kdy se rozhodlo, že se bude znovu za přísných opatření vybírat v autobusech jízdné, bylo možné tyto služby zajistit obratem.
Jak tuto pomoc hodnotíte?
Pomoc státu formou kurzarbeitu je zřejmě jedna z nejúčinnějších. Otázkou je, jak dlouho bude toto opatření platit. Myslím, že by mělo smysl, aby kurzarbeit platil za předem stanovených podmínek trvale. Ostatní formy pomoci státu jsou podle mého názoru méně účinné a například odkladem různých plateb se řešení problému pouze oddaluje. Postupem doby je zřejmé, že stát příliš podpořit postižené organizace a jednotlivce nehodlá. My navíc spadáme do kategorie velkých podniků, a řadu forem pomoci tudíž nemůžeme ani využít.
Uvítali byste jinou formu podpory?
Pro silniční dopravce by byla účinná zejména pomoc formou přímé dotace na vozidlo, snížení daňové zátěže, zrušení nebo snížení silniční daně a spotřební daně na pohonné hmoty, snížení výše DPH u zájezdové dopravy z 21% na 10%, čili sjednotit ji s výší u pravidelné autobusové dopravy. Ztráty silničních dopravců v období krize jsou výrazné, a proto bychom v rámci schválených prostředků v Plánu obnovy EU přivítali podporu na pořízení nízkoemisních a bezemisních vozidel, podpoření výstavby infrastruktury alternativních paliv (plničky, nabíječky), podporu digitalizace, vzdělávání a tréninku pracovníků dopravních firem. Prostě bychom chtěli využít tyto prostředky pro budoucnost.
Co je teď podle vás důležité?
Nejdůležitější je nepodléhat strachu, který je stále politiky i médii šířen. Používat selský rozum a žít normální život. Myslím, že tato doba společnost poučila a jsme dobře připraveni na to, co přijde.
Jak vidíte budoucnost v osobní dopravě?
Toto téma sleduji velmi pečlivě ať již z pozice ředitele dopravní společnosti, nebo z pozice 1. viceprezidenta Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA. Několik posledních let se pohybujeme v rozjitřeném prostředí veřejných autobusových soutěží, kdy se zcela mění dosavadní podmínky a rozhodování o budoucnosti veřejné dopravy převzali za odborníky politici a právníci. Každý kraj jde svojí individuální cestou, vypisují se veřejné soutěže s nejasnými podmínkami, které většinou končí na ÚOHS. Některé kraje jdou cestou takzvaných vnitřních provozovatelů, jejichž provoz je výrazně dražší než u vysoutěžených soukromých dopravců. Dopravci jsou tlačeni nevýhodnými smlouvami do role ovládané osoby, vládní nařízení každoročně taxativně navyšuje mzdy - aniž by na ně byly poskytnuty prostředky. Je toho mnoho, co ovlivňuje současnou nervózní náladu ve veřejné dopravě.
Je z toho nějaká cesta ven?
Domnívám se, že je nutné zřídit národního koordinátora veřejné dopravy, který by měl odpovídající pravomoci a nastavil by základní jednotné standardy dopravy pro celou republiku, samozřejmě s určitými místními specifiky pro jednotlivé regiony. A také zajistil propojení jednotlivých krajů a regionů mezi sebou. Osobně ale vidím budoucnost veřejné dopravy pozitivně. V současné době se zpracovává Koncepce veřejné dopravy 2020 – 2025 s výhledem do roku 2030 a již nyní vím, že je předložena spousta dobrých zásad, které mohou současnou veřejnou dopravu stabilizovat a zároveň posunout dále. Ze zákona se jedná o veřejnou službu, a ta by měla být co nejlépe zajištěna, přičemž na konci by měl být spokojený zákazník – cestující.
Karlovarský kraj nyní získal dotaci na pořízení nízkoemisních vozidel. Jak to podle vás ovlivní dopravu v kraji?
Investiční dotace z evropských fondů je určena na nákup 152 nízkoemisních plynových autobusů. Je to netradiční krok objednavatele dopravy, první svého druhu v České republice. Nyní budeme se zvýšeným zájmem čekat, jaké konkrétní autobusy kraj ve veřejné zakázce vysoutěží a jakým způsobem je poskytne stávajícím dopravcům k zajištění veřejné služby. Stejně důležité jako nové autobusy je podle mne ale také rozšíření dopravní obslužnosti regionu tak, aby občané a návštěvníci kraje mohli více využívat veřejnou autobusovou dopravu i ve večerních hodinách a o víkendech. Dále je nutné zavést skutečný integrovaný dopravní systém se zajímavým tarifem pro uživatele a tím podpořit veřejnou dopravu na úkor individuální. Určitě je důležité začít jednat o propojení přeshraniční autobusové závazkové dopravy jak do Bavorska, tak i Saska a také se dobře připravit na dobu po zápisu lázeňského trojúhelníku do seznamu světového dědictví UNESCO, kdy bude veřejná doprava ještě důležitější.
Autobusy Karlovy Vary
|
