„Pamatuji zimy, kdy to byla se sněhem bída, ale ne takové teploty, jako jsou teď. Zima byla třeba suchá, byly mrazy, oblevy, ale teď pořád teploty kolísají okolo nuly,“ řekl Ota Šimánek, ředitel dobového telemarkového závodu Kiwi Cup, který se každoročně koná na Neklidu.
Teplá zima ale nezklamala jen pořadatele krušnohorských závodů. Nepotěšila ani lidi pracující v cestovním ruchu či běžkaře. Ota Šimánek žije v Božím Daru 25 let a ironicky podotkl, že si město zřejmě vybralo letošní nadílku už loni.
„Napadlo trošku víc sněhu a sice se to označovalo jako kalamita, ale ve skutečnosti to žádná kalamita nebyla. Dřív to tady bylo normální, jen sem jezdí více turistů než kdysi a lidé na to nejsou zvyklí,“ uvedl.
V Božím Daru žije téměř celý život bývalý dlouholetý náčelník horské služby Rudolf Chlad. Jako kluk ale bydlel na Čertově ostrově v Karlových Varech, tedy u soutoku Ohře a Teplé, a lyžoval na Sokolském vrchu. „To už je teď nereálné. Hranice sněhu se posunula do vyšších poloh, dnes je to většinou 900 či 1000 metrů nad mořem. Určitě došlo k regionálním změnám, ale nemyslím si, že ke globálním. Příroda si většinou poradí, pokud do ní člověk neryje tak, jako ryje teď,“ uvedl.
Někteří lidé podle něj říkají, že se teď v jednom dni vystřídají všechna roční období, což považuje za výstižné. Z nedávných let vzpomíná například na květnové lyžování na skialpových lyžích na severní straně Klínovce, z minulosti zase na První máj, kdy se nemohl dostat na Boží Dar.
„Pamatuji i zimy v 70. letech, kdy jsme jako horská služba zásobovali Klínovec na běžkách, protože náš jediný skútr nepřejel čtyřmetrové závěje. Z chalupy jsem vylézal tunelem, který jsem si musel vyházet. Myslím ale, že deset nebo dvacet let je velmi krátká doba na to, abychom dělali nějaké závěry,“ podotkl.
Z vyprávění slyšel také o zimě v roce 1919, kdy v Bludné tehdejší obyvatel tamního stavení nezahnal vůbec krávy, protože za celou zimu nenapadl ani centimetr sněhu a všude byla tráva.
Jeden den plus sedm, druhý třiadvacet pod nulou
Podle pozorovatele počasí Rudolfa Kovaříka ze stanice v Šindelové vychází ze stovky zdejších zim zhruba 31 takzvaně zelených, zbytek bílých. Hodně málo sněhu podle něj napadlo i začátkem devadesátých let. Z kronik zjistil, že podobné to bylo v Krušných horách třeba i na samém začátku dvacátého století.
„Osobně asi nejvíc vzpomínám na zimu z přelomu let 1978 a 1979, kdy byly v Československu vyhlášené uhelné prázdniny. Předcházely jim prázdniny vánoční, během kterých jsme u nás měli zabijačku. Sníh před Štědrým dnem roztál, bylo osm stupňů nad nulou a pršelo, takže jsme z toho vůbec neměli radost,“ zavzpomínal.
Na Silvestra bylo na Šindelové přes den plus sedm stupňů. Druhý den 23 stupňů pod nulou a třicet centimetrů nového sněhu. „Dobře si to pamatuji i proto, že to byly moje poslední školní prázdniny,“ dodal Rudolf Kovařík. Z nedávné doby připomněl také zimu na přelomu let 2005 a 2006, která byla velice bohatá na sníh.
„To byl extrém. Na hřebenech Krušných hor jsme měli dva metry a 21 centimetrů. Já jsem na stanici naměřil 127 centimetrů sněhu. Některá města, třeba Kraslice nebo Nejdek, už neměla kam sníh odklízet,“ připomněl.
Ačkoli je letos nadílky málo, povrchové i spodní vody v Krušných horách jsou na tom podle něj zatím velice dobře a sucho v nich nehrozí. Záležet ale bude na tom, jaké počasí bude provázet jarní a letní měsíce.
Loňská zima potrápila na Božím Daru řidiče
9. ledna 2019 |
