Na lícní straně bečovské mince jsou zobrazeny motivy z relikviáře sv. Maura. V horní části mincovního pole je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Na rubové straně mince, kterou pro ČNB vyrazila Česká mincovna, je ztvárněn celý komplex hradu Bečov nad Teplou včetně barokního zámečku se zahradou. Vydáno je 3200 mincí v běžném a 7900 ve špičkovém provedení.
Autorem mince je medailér Luboš Charvát. Zlatá mince Hrad Bečov nad Teplou je součástí tematicky zaměřeného cyklu Hrady České republiky a je v pořadí devátou emisí této sady. V této sérii nechala ČNB vyrobit zlaté mince s motivy hradů Kost, Bezděz, Bouzov, Pernštejn, Zvíkov, Rabí, Veveří a Švihov. Další a poslední bude emise věnovaná hradu Buchlov, která vyjde 6. října 2020.
Zlatou podobu bude mít i město Cheb. ČNB totiž plánuje v průběhu následujících pěti let vydat cyklus deseti zlatých mincí připomínajících významné městské památkové rezervace v České republice. Vůbec první ražba z celého cyklu bude věnována Chebským.
„Banka už za tím účelem oslovila přední výtvarníky, aby podobu mince navrhli,“ uvedl chebský starosta Antonín Jalovec s tím, že město zaslalo České národní bance podklady k výtvarnému ztvárnění platidla.
„Z Chebu odešly informace o tom, co tady v Chebu máme zajímavého, čím se Cheb odlišuje od jiných měst, a základní údaje o naší památkové rezervaci. Banka od nás získala také obrovské množství fotografií. Nyní je pouze na výtvarnících, jak s nimi naloží, zda vyberou nějaký abstraktní motiv nebo konkrétní věc či památku,“ řekl starosta Jalovec. Návrhy zhodnotí Komise pro posuzování návrhů na české peníze.
Chebští mají jen poradní hlas
Předsedou komise je zástupce ČNB, jejími členy pak renomovaní výtvarníci, medailéři, teoretici výtvarného umění, učitelé uměleckých škol a zástupce mincovny. Podle starosty bude mít město možnost do procesu tvorby mince zasáhnout, nicméně v komisi mají Chebští pouze poradní hlas.
Radnice chce několik unikátních mincí zakoupit pro svou potřebu a využít je k propagaci města či vyjádření díků a úcty.
„Nepůjde o něco, co bychom běžně rozdávali. Ale představujeme si, že by bylo možné mince v příštích letech odpovídajícím způsobem využít. Například při udělování čestného občanství města Chebu či při podobných výjimečných příležitostech,“ dodal starosta Jalovec.
Cheb se tak v cyklu zlatých pětitisícikorun zařadí mezi desítku vybraných starobylých českých měst s památkovými rezervacemi. Další emise zlatých pamětních mincí z této série budou věnovány například Litoměřicím, Hradci Králové, Kroměříži či Štramberku. Mince bude ražena ve špičkové kvalitě ze zlata o ryzosti 999,9. Její průměr bude 28 milimetrů a hmotnost 15,55 gramů.
Pamětní mince mají na našem území dlouholetou tradici. První ražby tohoto charakteru vznikly už za panovníků habsbursko-lotrinské dynastie a všeobecného rozšíření dosáhly za panování Františka Josefa I. Československá republika na ně navázala již v roce 1923, ale teprve od roku 1964 jsou vydávány bez přerušení každoročně, do roku 1989 státem a od roku 1990 centrální bankou.
