Krajský soud v Plzni Vlastimila Kříže definitivně zprostil viny, očistil a vlastně vrátil do funkce minulý týden. Ředitel věznice se nyní rozhodl pro MF DNES otevřeně promluvit o tom, co se odehrálo od osudného 12. června 2012.
Zaskočený, ponížený a s cejchem trestně stíhaného ředitele musel ten den během dvou hodin odevzdat zbraň, trezor a odejít z věznice. Od té doby bral jen polovinu platu a ze dne na den se dostal do finančních potíží. Navíc s těžko představitelnou vyhlídkou, že po šestnácti letech ve službě skončí na druhé straně mříží.
"Vyšel jsem ven z věznice s pár osobními věcmi, a než jsem stihl zavolat nejbližším, už se o mně objevila zpráva v médiích. Dceři psali přátelé na Facebook, že jí zavřou fotra. Syn to zjistil z internetu. Moje máma se psychicky sesypala," vzpomíná nyní staronový ředitel kynšperského nápravného zařízení.
Uvědomil si, že jeho telefon sice obsahuje 519 kontaktů, ale vlastně neví, komu zavolat. Někteří lidé se k němu přestali hlásit, jiní měli strach telefon zvednout. V tu chvíli se mohl spolehnout na rodinu, pár přátel, kolegů, na schopného advokáta a na přítelkyni, s níž po rozvodu žije.
Problémem číslo jedna se stal nedostatek peněz, když měl platit alimenty, pojišťovně, bance. "Pro někoho může být i polovina ředitelského platu zajímavá částka. Já měl ale život a závazky postaveny výše," říká, sumu prozrazovat nemíní.
Nechtěl jen sedět doma a trápit se otázkou - proč? Začal tedy hledat způsob, jak si legálně přivydělat a neklesnout zároveň moc hluboko.
"Musel jsem se velmi uskromnit, ale nebylo to na škodu. Překopal jsem životní návyky," líčí Vlastimil Kříž. Tady začíná nejzajímavější pasáž jeho vyprávění o tom, co vše za neradostných dvacet měsíců stihl.
Jste agent? ptali se personalisté
Pouhé tři dny se vydržel živit jako telefonní operátor. Nabízel lidem nové tarify pro volání, než zjistil, že na to nemá žaludek. Půl roku řídil auta těch, co popijí alkohol a zavolají si na pomoc náhradního šoféra. Za noc v této servisní "želví" službě Kříž vystřídal až dvanáct vozů, poznal Prahu, pozoruhodné lidi.
Pracoval i pro televizní produkci při natáčení jednoho filmu a seriálu. "Zajišťoval jsem bezpečnost herců, lidí ze štábu a dělal jsem to moc rád," přiblížil Kříž svou asi nejzajímavější brigádu.
Rád vzpomíná na fungování v pořadatelské službě při různých koncertech a sportovních podnicích. Díky tomu viděl zajímavé akce v O2 areně. Mezi pořadateli našel nejlehčí způsob, jak si přilepšit. Nikdo se ho neptal, co je zač a kde působil dříve.
To se nedá říct o mnoha dalších místech, kde práci také hledal a personalisté okamžitě zavětřili, když zjistili, že je coby ředitel věznice postaven mimo službu a vyšetřován.
"Hned jim v hlavě naskočil vykřičník, jestli nejsem nastrčený agent. Ptali se: Máme nějaký problém, že vás k nám poslali? Tím přijímací řízení skončilo," popisuje Kříž, který se chtěl uplatnit třeba jako lektor v oblasti vzdělávání, lidských zdrojů.
Potenciálního zaměstnavatele také mnohdy zarazilo, že dotyčný může pracovat až od 15 hodin. Přes den musel být podle pravidel dosažitelný pro Vězeňskou službu.
Na Vánoce obsluhoval lidi bez domova
Ředitel bez okolků vypráví o stavu nouze, kdy se pro peníze rozhodl darovat krevní plazmu. Naposledy něco takového udělal ještě na vojně, aby měl na pivo a na cestu za svým děvčetem.
Vlastimil Kříž
|
"Najednou jsem byl v situaci, kdy jsem potřeboval z Prahy zajet za nemocnou babičkou. Rodinu a děti považuju za priority. Darovat plazmu byla jediná možnost, jak nesklouznout na dráhu zločinu," zavtipkoval.
Tvrdí o sobě, že se změnil, když vypadl z prostředí plného stresu, úkolů, telefonátů. Vnímavěji teď třeba pohlíží na bezdomovce. Uvědomil si, jak málo stačí, aby se mezi ně kdokoliv dostal.
V Praze zareagoval na leták křesťanského společenství, přihlásil se jako dobrovolník a strávil s lidmi bez domova vánoční den, když je jako číšník v arcibiskupském paláci obsluhoval.
Do podobné kategorie jako bezdomovci patří v pozměněném uvažování Vlastimila Kříže i vězni.
"Dřív jsem je měl jednoznačně jen za odsouzené. Teď si ale umím představit aspekty, které jejich situaci před soudem zveličily. Nemají finance na advokáta, aby se dokázali obhájit. Já narazil na toho nejlepšího."
Jeho odchod z věznice provázelo oslavné parte
Od minulého týdne je Kříž zpět v horkém křesle. Se vším, co k tomu patří. Tedy i s vědomím, že někteří podřízení před dvaceti měsíci jeho odchod oslavovali.
Objevilo se dokonce parte začínající větou: "Hlubokým žalem sklíčeni oznamujeme všem zaměstnancům, že nás (jak doufáme) navždy opustil po dlouhém těžkém vydírání, zneužívání pravomoci náš ředitel věznice. Smuteční obřad se nebude pro nedostatek přátel konat raději vůbec."
Kříž je přesvědčen, že se ho snažili pošpinit kolegové, jimž velel pevnou rukou. "Oni jen vysedávali v kanceláři, vykuřovali, pomlouvali a na službě jim vlastně nezáleželo."
Autor smutečního oznámení byl nakonec mezi bachaři už dříve vypátrán a potrestán. "Zamrazilo mě z toho. Ale zachoval jsem si zdravý rozum a neslevil ze zásad ani během období bezmoci a beznaděje. Jak jsem přísahal, že budu čestným, statečným a ukázněným příslušníkem bezpečnostního sboru, tak jsem i žil, žiju a nehodlám na tom nic měnit," dodal ředitel pateticky.
